Za extrémní sucho může anomálie. Počasí v Evropě je naruby

V Helsinkách se opalují, na Jadranu prší. Proto je v Česku sucho už nyní. A dva či tři deštivé dny sucho nezaženou. Málo totiž prší už od začátku roku, do začátku května v Česku ve srovnání s průměrným průběhem roku napršelo zhruba o 60 mm srážek méně. Nyní je takové sucho, že úroveň podpovrchových vod odpovídá obvyklému stavu na konci srpna.

Vyschlý rybník (ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V úterý, kdy na části území intenzivně pršelo, spadlo za 24 hodin podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu v průměru 5,5 milimetru srážek, a to navíc nerovnoměrně. Středeční déšť nebyl o mnoho vydatnější.

Jak číst předpověď deště

• Trvalé srážky – vytrvalý déšť na velké ploše (dvě či tři hodiny nepřestává pršet)
• Občasné srážky – doba mezi opakovanými srážkami je několik hodin
• Četné srážky – opakují se v krátkých intervalech i několika minut

Podle plošné četnosti:

• Na většině území – prší na více než polovině území
• Místy – zhruba polovina území
• Ojediněle – déšť méně než na třetině území

Za to, že v Česku od ledna málo prší, podle meteorologa Petra Dvořáka může anomálie, která počasí v celé Evropě s přestávkami ovlivňuje už od začátku roku. Touto anomálií je rozmístění tlakových výší a níží nad Evropou.

Obvykle se tlaková níže usídlí na severu – v oblasti mezi Islandem a Skandinávií. Zato na jihu nad Středozemním mořem se mohou těšit z jasné oblohy a příjemných teplot, které jim přináší tlaková výše. Pokud se vymění, není to časté a obvykle to v této roční době nevydrží dlouho.

Jenže aktuálně je to naopak – tlaková níže sídlí nad Jadranem. „Proto teď například v Chorvatsku nebo v Itálii není nouze o srážky a odpovídají tomu také teploty, které se přes den pohybují jen nad deseti stupni Celsia. Zato v Petrohradu nebo v Helsinkách bylo v úterý slunečno, teploty šplhaly ke třicítce,“ říká Dvořák.

Pocitová teplota i teplotní rekordy byly tématem Rozstřelu (06/2017)

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Níže nad Jadranem

Také pro počasí v Česku má přesun tlakové níže nad Jadran značné důsledky. Západní proudění, které k nám přináší vlhký vzduch od Atlantského oceánu, funguje jen v případě, že je tlaková níže na severu.

Střed tlakové níže do sebe natahuje vzduch z oblastí s vyšším tlakem, postupně se „vyplňuje“ a tlak vzduchu se vyrovnává.

Otáčení Země ale může za to, že vzduch se do středu tlakové níže netlačí rovnoměrně ze všech stran, ale po obrovské spirále. Vlhký vzduch od Atlantiku po ní proudí středem Evropy, aby se pak stočil k severu.

To teď neplatí. Místo vlhkého vzduchu od západu se nad Česko podle stejných fyzikálních zákonitostí kolem tlakové níže usazené nad Středomořím tlačí suchý vzduch ze středoasijských stepí.

„I když se nad ohřívajícím se povrchem tvoří oblačnost, v suchém vzduchu se kapičky vody rozpouštějí a oblačnost se rychle rozpadá,“ vysvětluje Dvořák.

Nedostatek srážek komentoval bioklimatolog Jan Havlinka v pořadu Rozstřel (06/2017)

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Medardova kápě není náhoda

Díky tomu, že je tlaková níže usazená nad Jadranem, déšť přišel od jihovýchodu.

Pokud rozložení mas vzduchu v atmosféře vydrží po celé léto a tlaková níže se bude udržovat nad Středomořím, sucho se v Česku udrží. Následky sucha by pak mohly být s ohledem na to, že už nyní Česku chybí voda v řekách či půdě, závažné. Zda to tak ale bude, to si zatím netroufá ani odhadovat.

„Můj názor je, že teplé počasí vyústí v nějaké ty medardovské srážky,“ říká. Že jsou pro začátek června srážky typické, není náhoda.

„Vzduch nad pevninou se postupně ohřívá a oteplování způsobuje v této době pokles tlaku. Následně se utvoří tlaková níže na severu a od západu přinese do střední Evropy vlhký vzduch,“ vysvětluje Dvořák s tím, že pranostika o Medardově kápi platí.

11. května 2018