Daniel Cuevas Zuniga se jednoho lednového dne vracel stockholmskou čtvrtí Varby Gard na kole z noční směny, když na zemi uviděl kulatý předmět. Třiašedesátiletý asistent v domově pro postižené se pro něj sehnul a v tu chvíli mu explodovala v ruce. Zuniga, který do Švédska utekl v 80. letech z Chile před Pinocehtovým režimem, byl na místě mrtvý.
Zabil ho ruční granát M-75, který se vyráběl před lety v Jugoslávii a byl ve velkém používán při krvavých válkách doprovázejících pád komunismu na Balkáně. Nyní zbraně z dvacet let starých konfliktů zabíjejí ve Švédsku a pomalu demolují pocit jistoty a bezpečí, v němž Švédové po léta žili.
Počet obětí násilných trestných činů dosáhl loni smutného rekordu. Statistiky Švédského výboru pro prevenci kriminality podle webu The Local uvádějí, že v roce 2017 bylo zavražděno či zabito 113 lidí, o sedm více než o rok dříve.
Loňský rekordní počet mrtvých je výsledkem teroristického útoku ve Stockholmu, při kterém uzbecký islamista nákladním automobilem zabil pět lidí (psali jsme zde: Uzbek se přiznal k teroru ve Stockholmu). Policejní statistiky ovšem poukazují na pomalý a stálý nárůst počtu mrtvých, pětatřicet procent vražd je přitom spácháno střelnou zbraní
Granát jako bonus
Nutno podotknout, že počet vražd ve srovnání s jinými zeměmi zůstává nízký (v počtu obyvatel srovnatelné České republice bylo minulý rok zavražděno 146 lidí). Švédským problémem je násilí páchané pouličními gangy na problematických sídlištích obývaných především imigranty.
Web Politico uvádí, že zatímco na začátku 90. let vraždy spáchané gangy tvořily 4 procenta všech vražd, loni už to bylo 40 procent. V médiích se množí zprávy o hromadných přestřelkách mezi gangy bojujícími o teriotrium, trh s drogami, kontrolu nad prostitucí či vybírání výpalného.
„Pokud to nezastavíme, tak tu budeme mít čím dál víc útoků s použitím kalašnikovů a ručních granátů,“ řekl letos v březnu listu The New York Times inspektor Gunnar Appelgren, který se dlouhodobě zabývá problematikou gangů. „Dneska po našich autech házejí kameny a lahve a snaží se nás napadnout ze zálohy. Co se stane, až nás přepadnou s kalašnikovy? Blíží se to,“ varuje Appelgren.
Podle listu The New York Times počet objasněných vražd od 90. let stabilně klesá. Jedním z důvodů je fakt, že policie nedokáže proniknout mezi imigranty na problémových předměstích. „Ztratili jsme důvěru lidí, kteří tam žijí a pracují,“ řekl americkému listu Gunnar Appelgren.
Švédská no-go zóna na vlastní kůži. Kladno je horší, říká český student |
Zbraně včetně automatických pušek a granátů proudí do Švédska po mostu přes Öresund, který spojuje Malmö s Dánskem. Stavba, která byla v době svého zprovoznění symbolem otevřené Evropy, je dnes spíš spojována s pašováním zbraní, drog a lidí.
Švédsko na příliv zbraní nebylo připraveno. Hranice s Dánskem je otevřená a policie nemá dostatek lidí, aby mohla prohledávat všechny auta mířící do země. Obchodníci se zbraněmi z balkánských válek mají stále dobré kontakty mezi svými krajany, kteří v 90. letech utekli do Skandinávie.
Specialitou švédských gangů jsou právě granáty. Loni policie napočítala 21 explozí, o rok dříve 35. Ruční granát dá koupit za 100 švédských korun (243 korun), na černém trhu ho občas dostanete jako bonus k zakoupené AK-47.„Je to divné. Nevím o žádné jiné západní zemi, kde by používání ručních granátů bylo tak rozšířené,“ říká kriminolog Manne Gerell z Univerzity v Malmö.
Volby se blíží
Švédsko dlouhá léta platilo za vzor sociálního státu a humanitární supervelmoc, která během migrační krize přijala v přepočtu na počet obyvatel nejvíce uprchlíků ze všech evropských zemí. Znepokojení nad rostoucí kriminalitou nyní vyvolává mezi střední třídou obavy a také kritiku, že pro vládu jsou problémy s integrací imigrantů tabu.
Minulý rok vyvolal velké pozdvižení jednašedesátiletý policista z města Örebro, který si na Facebooku postěžoval, že vyšetřuje jen zločiny spáchané imigranty z následujících zemí: „Iráku, Iráku, Turecka, Sýrie, Afghánistánu, Somálska, nějaké neznámé země, další neznámé země, Švédska.“ Jeho příspěvek sdílelo více než 20 tisíc lidí. Policista pak byl vyšetřován pro podezření z podněcování rasové nesnášenlivosti, nakonec však nebyl obviněn.
Švédští demokratéDemokraté s pachutí neonacistů. Švédská pravice sází na boj s imigranty |
Zločinnost bude klíčovým tématem parlamentních voleb, které se budou konat letos v září. Rostoucí kriminality se chopila krajně pravicová strana Švédští demokraté, která z ní viní liberální přístup současné vlády k imigraci.
„Toto je nové Švédsko. Nový, vzrušující, dynamický, multikulturní ráj, za který tolik lidí v parlamentu tolik let bojovalo,“ prohlásil v lednu sarkasticky šéf Švédských demokratů Jimmie Akesson. Některé průzkumy jeho straně předvídají až 20 procent hlasů.
Sociálnědemokratický premiér Stefan Löfven proto v lednu přitvrdil a slíbil, že v případě nutnosti klidně pošle do ulic armádu. Vláda také slíbila, že policie v příštích dvou letech dostane 7,1 miliardy švédských korun (asi 17,3 miliardy Kč) navíc.
Policie na počátku února vyhlásila zbraňovou amnestii, během které mohou lidé odevzdat úřadům odevzdat střelné zbraně a nikdo se jich nebude ptát, jak k nim přišli. Při podobné akci uskutečněné před pěti lety se jí podařilo shromáždit více než 15 tisíc pistolí a pušek. V říjnu by se měla odehrát i amnestie na ruční granáty.
19. srpna 2016 |
