Sestřička žádá odškodnění čtyři miliony. Kvůli psychickému stavu, říká

  • 91
Zdravotní sestra Věra Marešová požaduje od státu 1,9 milionu korun za ztížení společenského uplatnění a 2,1 milionu korun za nezákonné rozhodnutí o svém trestním stíhání. Ministerstvo spravedlnosti jí loni přiznalo milion. Ostatní vznesené nároky úřad proplatit odmítá, vyplynulo z jednání u soudu.

Marešová byla obžalovaná z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. V letech 2010 až 2014 měla podle obžaloby podávat pacientům na jednotce intenzivní péče v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Chtěla si tak prý ulehčit práci.

Vyšetřování odstartovalo úmrtí jedné z pacientek. Policie Marešovou v létě 2014 obvinila nejprve z této vraždy, na základě znaleckého posudku pak z dalších pěti vražd. Státní zástupce pro ni požadoval doživotí. Soudy však ženu osvobodily, protože se neprokázalo, že se skutky vůbec staly.

Marešová, která po svém obvinění strávila 14 měsíců ve vazbě, se středečního jednání u Obvodního soudu pro Prahu 2 zúčastnila. S novináři však své pocity příliš rozebírat nechtěla, pouze uvedla, že za hlavní újmu pokládá to, jak stíhání zhoršilo její psychický stav.

Kvůli odškodnění se Marešová loni v lednu obrátila na ministerstvo spravedlnosti. Požadovala celkem 4,9 milionu korun, a to za nezákonné stíhání, za nemajetkovou újmu způsobenou nuceným pobytem ve vazbě, za škodu způsobenou na zdraví, za ušlý zisk a za náklady na znalecké posudky. V žádané sumě zohlednila i medializaci svého případu. Ministerstvo jí vyhovělo pouze částečně, a proto se žena zbytku nároku domáhá žalobou.

Mezi Marešovou a ministerstvem zůstává sporné především to, zda vyplatit peníze za ztížení společenského uplatnění a jaká by měla být výše přiměřeného finančního zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání.

Výslech znalkyně i spoluvězenkyně

Podle zástupce ministerstva Michala Sladkého není zcela zřejmé, jakým výpočtem dospěla autorka posudku o ztížení uplatnění k částce 1,9 milionu korun, a není zjevná ani příčinná souvislost mezi zdravotním stavem a trestním stíháním. Navrhl proto, aby soud znalkyni Alenu Gayovou při příštím jednání vyslechl, čemuž soudkyně Zdeňka Burdová vyhověla.

Ohledně nezákonného rozhodnutí o trestním stíhání přiznalo ministerstvo Marešové 272 tisíc korun z tehdy požadované částky 1,3 milionu. Nyní zdravotní sestra požaduje víc, konkrétně 2,1 milionu. „Není jasné, na základě čeho částku zvyšuje,“ podotkl zástupce úřadu.

Projednávání žaloby bude pokračovat v květnu. Soudkyně plánuje vedle znalkyně vyslechnout také Marešovou a její dceru. Právnička Marešové navrhla také výslech ženy, která s její klientkou sdílela vazební celu, a další ženy z vedení rumburské nemocnice. Ta by se měla vyjádřit k tomu, za jakých okolností tam Marešová ukončila pracovní poměr.

Až tisíc žádostí o odškodnění ročně

Na ministerstvo spravedlnosti přijde každoročně několik stovek až tisíc žádostí o odškodnění.  Lidé chtějí peníze za nezákonné trestní stíhání, případně za nezákonný pobyt ve vazbě. Zdravotní sestra Věra Marešová by zdaleka nebyla první, komu by se podařilo na státu vysoudit vysokou částku.

Do roku 2012 se rozhodování soudů v otázce odškodňování za nezákonnou vazbu různilo. V únoru 2012 však Nejvyšší soud uvedl ve sjednocujícím stanovisku, že přiměřené odškodnění za vazbu činí 500 až 1 500 korun za den. Stanovené rozmezí je orientační.

Podobným způsobem se Nejvyšší soud vyjádřil k odškodnění za dlouhé trestní řízení, zde však nestanovil částku. Soud také stanovil kritéria pro náhradu nemajetkové újmy způsobené nedůvodným trestním stíháním.

Komu se podařilo na státu vysoudit peníze a kolik to přesně bylo? Konkrétní případy vyplaceného odškodnění za nezákonné trestní stíhání či vazbu v posledních letech si prohlédněte ve fotogalerii.

Yekta Uzunoglu
Jan Šafránek se u Obvodního soudu pro Prahu 2 domáhá odškodného na ministerstvu...
Podnikatel Milan Zádamský.
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video