V čem bude letošní inaugurace jiná než ty předešlé?
Už nepracuji v prezidentské kanceláři, takže neznám detaily. Každopádně podle dostupných informací bude tentokrát inaugurace bez vojenské přehlídky. Ta v minulosti zdůrazňovala roli prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. Neuskutečnila se pouze jednou a mně tam tentokrát bude opravdu chybět, protože podle mně je třeba při nástupu hlavy státu do úřadu připomenout klíčový vztah prezidenta a armády.
Kdo rozhoduje o tom, kdo bude na inauguraci pozván?
O tom rozhoduje kancelář Poslanecké sněmovny. Svolavatelem společné schůze obou komor, kde dochází k prezidentskému slibu, je totiž předseda Sněmovny. Dohnáno do extrému, kdyby se předseda dolní komory rozhodl, že se společná schůze neuskuteční na Hradě, ale jinde, nic tomu nebrání, je to jeho odpovědnost. A s tím souvisí i to, kdo bude na inauguraci pozván. Ale i tak se to řídí nepsaným protokolem, zvyklostmi. Takže obvykle jsou přítomni představitelé samosprávy, armády, diplomatického sboru, akademického světa, církví – prostě osobnosti, které reprezentují náš stát.
Je pravidlem, že prezident pronáší po složení slibu projev?
Bývá to zvykem. Je to pro prezidenta příležitost, aby představil svůj program, téma svého prezidentského úřadu, na co se chce zaměřit. Pravdou je, že mnohem důležitější roli mají tyto projevy v zemích, kde existuje prezidentský systém, třeba ve Francii. U nás sice volíme hlavu státu přímo, ale pravomoci má omezené, obdobné jako v parlamentních republikách. Mnohem významnější roli by projev měl ve chvíli, kdy by došlo k posílení pravomocí prezidenta.
Měli tři prezidenti, tedy Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman, pro které jste v minulosti pracoval, při inauguraci nějaká speciální přání?
Speciální ne. Každopádně chtěli mít pokaždé po boku své nejbližší, rodinu. Tedy pokud možno manželky, případně své děti. Takže vedle Miloše Zemana seděla i dcera Kateřina a vedle Václava Klause jeho dva synové. A to je zajímavý prvek českého prezidentského úřadu, protože společenské postavení rodinných příslušníků není nikde oficiálně kodifikováno, je pouze velmi slabě zachyceno v tradicích. Rodina tedy nepřebírá oficiální zodpovědnost za úřad, ale vstupuje do celospolečenských vazeb. I proto zřejmě prezidenti při skládání slibu chtěli mít svou rodinu na blízku, aby bylo sepětí rodiny znatelné, neboť ji čeká důležitá etapa.
OBRAZEM: Podívejte se, jak čeští a českoslovenští prezidenti slibovali Ve čtvrtek 8. března bude ve Vladislavském sále Pražského hradu uveden do funkce prezidenta Miloš Zeman.Tady si můžete prohlédnout, jak probíhaly podobné slavnostní obřady v minulosti. |
Lišily se v minulosti nějak výrazně inaugurace?
Záleželo na historickém období. Za prezidenta Masaryka byl obřad znamením vnějšímu světu, že v čele úřadu stojí respektovaná autorita. Oproti tomu v době Pražského jara chtěl dát prezident Ludvík Svoboda veřejnosti najevo, že se doba uvolňuje. Při vojenské přehlídce proto zrušil zátarasy, což vyvolalo organizační problémy. Mezi armádu a hlavu státu se totiž dostali novináři i veřejnost a Ludvík Svoboda vlastně vůbec neviděl ty nejdůležitější – vojáky. Chaos vyvolal negativní reakce ve světě, takže se psalo, že Československo není schopno zajistit ani inaugurační obřad. Václav Havel zase zdůrazňoval znaky, které náš stát vracely do éry demokratického státu. Před pěti lety, v době slibu Miloše Zemana, jsme zase dbali o to, aby bylo jasně vysvětleno, co prezident dělá, čeho se ujímá. Jsou totiž země, kde prezident při inauguraci přebírá nějaký vnější odznak svého úřadu. Třeba v afrických státech je to náčelnická hůl, v jiných zemích je to prezidentský řetěz nebo pečeť. U nás to tak není. Prezident pouze obdrží řád Bílého lva, což je nejvyšší vyznamenání. Proto byl řád při poslední inauguraci slavnostně nesen Vladislavským sálem, aby byl zdůrazněn jeho význam. Poté získá jeden z klíčů od korunní komory a může užívat prezidentskou standartu, která vlaje nad Pražským hradem.
Jak může prezidentská kancelář zabránit trapasům, které se v minulosti při skládání slibu staly?
Narážíte asi na to, že prezidentu Václavu Klausovi nepsalo pero. Nebo v případě Miloše Zemana byl špatně zaznamenán text prezidentského slibu. To ale není záležitost prezidentské kanceláře, ale kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny. Takže za to Hrad nemohl.
Je podle vás inaugurace prezidenta pozůstatkem české monarchie?
Česká monarchie trvala deset století, republika existuje sto let. Ale inaugurace není obřadem, který by nás měl vracet do přemyslovské éry. Je to složení slibu prezidenta republiky, kterým se hlava státu ujímá úřadu. Není však monarchou, který stojí nad poddanými, ale je prvním mezi občany. Panovník při korunovaci uzavíral smlouvu s bohem o správě konkrétního území, kdežto prezident není panovníkem z vůle boží, ale úředníkem, kterého si volí občané buď prostřednictvím parlamentu, nebo v našem případě přímo.
Přesto působí ceremoniál obřadně, v tom korunovaci částečně připomíná.
Ono to vyplývá zejména z toho, že prezident vykonává svůj úřad na Pražském hradě. Stejně jako Přemyslovci nebo Lucemburkové a další rody. Králové a prezidenti však zastávají svou funkci s odlišnou filozofií. Na jedné straně monarchistickou, na straně druhé republikánskou.
Proč se inaugurace koná ve Vladislavském sále?
To vychází z toho, že ve Vladislavském sále v minulosti probíhala volba a následně na stejném místě hlava státu složila slib. To je odlišné až v poslední době, kdy se nejprve volba odehrávala ve Španělském sále Pražského hradu a v posledních dvou případech lidé vybírali prezidenta přímo.
Slib Miloše Zemana z 8. března 2013:
