Předseda SPD Martin Schulz (vpravo) s kancléřkou Angelou Merkelovou

Předseda SPD Martin Schulz (vpravo) s kancléřkou Angelou Merkelovou | foto: Reuters

SPD se vzpírá koalici s Merkelovou, Schulzovi vytýká přílišné ústupky

  • 18
Jen co minulý týden v berlínském sídle socialistů (SPD) skončily sondovací rozhovory mezi nimi a konzervativní unií (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové, zavládla v Německu úleva a optimismus, že se jednání konečně hnou z mrtvého bodu. Jenže k dalším jednáním vůbec nemusí dojít, socialisté Martina Schulze se totiž proti společné koalici bouří.

Po loňských zářijových volbách a následném krachu jednání o koalici mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými loni v listopadu se konečně zdálo, že země je na dobré cestě k nové vládě.

Vyjednání závěrečné dohody koncem minulého týdne zabralo téměř 27 hodin. Výsledkem byly kompromisy na obou stranách. Socialisté přistoupili na požadavek CDU/CSU zpřísnit imigrační politiku, omezit počet přicházejících migrantů na 180 až 200 tisíc lidí ročně a prodloužit zákaz sestěhování rodin osob s doplňkovou ochranou.

Socialisté pak prosadili vyšší finanční podporu vzdělávání, rodin a dlouhodobě nezaměstnaných s cílem začlenit je znovu na pracovní trh, k tomu dílčí změny ve zdravotním pojištění a vyplácení důchodů.

Už teď mají někteří vlivní socialisté vůči této dohodě výhrady: vyjednavači SPD prý příliš ustoupili ze svých pozic. V případné koaliční smlouvě bude podle nich ještě nutné prosadit další změny. O tom už CDU/CSU nechce ani slyšet a 28stránkovou dohodu bere jako výchozí bod pro sepsání koaliční smlouvy.

Jestli ovšem k nějakým koaličním jednáním nakonec dojde. Zatím to totiž vůbec není jisté.

Lídr SPD Martin Schulz tento týden podniká spanilou jízdu po zemských zastoupeních strany. Její představitele přesvědčuje, aby na sjezdu strany tuto neděli pro pokračování koaličních jednání zvedli ruku.

Koalice, nebo chaos

Schulzova pozice je nyní o to složitější, že ještě bezprostředně po selhání prvních sondovacích jednání s FDP a Zelenými jednoznačně prosazoval odchod SPD do opozice. Nyní zastává stanovisko přesně opačné.

Na novou německou vládu čekají i ostatní evropské státy, především Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron se netají tím, že velká koalice by pro něj s ohledem na plánované reformy ve fungování Evropské unie byla preferovaným řešením.

Zemská zastoupení SPD to vidí jinak. Prioritou je pro ně odchod do opozice, kde chtějí nabrat nový dech a zvrátit dosavadní trend klesajících preferencí, který podle nich způsobila také dosavadní účast ve vládě.

Socialisté ve spolkových zemích Berlín a Sasko-Anhaltsko už odhlasovali, že jejich delegáti na nedělním sjezdu pokračování velké koalice nepodpoří. Naopak Braniborsko se vyslovilo pro.

Nejvíce bude záležet na lidnatém Severním Porýní-Vestfálsku, které do hlasování vyšle 144 delegátů z celkových šesti set. Právě je se snažil dostat Schulz na svou stranu včera večer.

Výsledek nedělního hlasování je zatím otevřený. Pokud by nicméně socialisté na koaliční jednání s CDU/CSU přistoupili, jako poslední bude o případné velké koalici rozhodovat celá členská základna ve stranickém referendu. A tady je pak relativně vysoká pravděpodobnost, že na rozdíl od poslanců vyhodnotí řadoví členové situaci zcela opačně a budou hlasovat proti koalici.

Pokud pokus o vytvoření vládní koalice selže v jakémkoli stadiu i tentokrát, bude muset Schulz nabídnout svou funkci. Totéž pak velmi pravděpodobně bude čekat i Angelu Merkelovou a předsedu bavorské CSU Horsta Seehofera.

Pro Německo by to znamenalo politický otřes, jaký země už dlouho nepamatuje.

Listopadový konec jednání o vzniku nové vlády:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video