(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ministerstvo obrany RF

Mladým Rusům se nechce na vojnu, prezident Putin slibuje konec odvodů

  • 139
Nad povinnou vojnou se smráká i v Rusku. Moskva hlásí nejhorší výsledky odvodů v historii, vojáci se navíc během roční služby v ruské armádě nenaučí zacházet s moderními zbraněmi. Plán prezidenta Putina o konci povinné vojny a zavedení profesionální armády v Rusku se tak jeví jako z nouze ctnost.

Na dvanáctiměsíční povinnou vojenskou prezenční službu nastoupilo během podzimních odvodů 134 tisíc Rusů ve věku 18–27 let. To je skoro o dvacet tisíc méně než před rokem a o deset tisíc méně než letos na jaře. I když trend vyhýbání se vojenské službě není tak jednoznačný, jako tomu bylo před dvěma roky, kdy to vypadalo, že ruská armáda přejde do fáze regulérní války se sousední Ukrajinou, hledá Moskva složitě způsoby, jak udržet svou stále více než milionovou armádu v chodu.

Reforma musela počkat

Rusko dalo loni na své ozbrojené síly 70 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun), tedy přes 5,9 procenta hrubého domácího produktu. Navzdory obrovským výdajům pokulhává reforma ruských ozbrojených sil a jejich modernizace.

Prezident Vladimir Putin chce navíc rozpočet na armádu snižovat. „Na obranu dáváme příliš mnoho,“ říká Putin, který bude v březnu obhajovat mandát. „Postupně by se měly výdaje vrátit k 2,7 až 2,8 procenta HDP,“ řekl letos v červnu.

Na postsovětské okolí Ruska a jeho asijské sousedy ruské ozbrojené síly v tuto chvíli ještě stačí, ale jak například ukázalo nasazení ruských expedičních sil v Sýrii, ruská armáda má velké limity a pokulhává výrazně za nejvyspělejšími vojsky zemí NATO.

Milionová armáda

  • Ruská armáda je početně pátá největší na světě. Ve svých řadách má přes milion vojáků. Má nejmohutnější jaderný arzenál.
  • Většinu ruských vojáků už dnes tvoří profesionálové, ale stále existuje i povinná dvanáctiměsíční povinná prezenční služba pro Rusy od 18 do 27 let.
  • Výdaje Ruska na obranu tvořily loni 5,9 procenta HDP, v přepočtu to bylo kolem 70 miliard dolarů. Je to asi jedna devítina vojenského rozpočtu USA.

Modernizací mělo do roku 2020 projít sedmdesát procent ruské armády. Hospodářská krize a miliardové výdaje na okupaci Krymu, udržování konfliktu na východní Ukrajině a expediční operaci v Sýrii vyčerpaly Rusko natolik, že změny musely prostě počkat. Přiznal to ve středu i sám Putin. Dodal, že teď už reforma může pokračovat plánovaným tempem.

Povinné vojenské službě se snaží dnes vyhnout především velká část mladých Rusů z lépe postavených rodin. Pokud přece jen nějaký potomek vysoce postaveného představitele režimu na vojnu nastoupí, tak jsou z toho hned titulky v ruských novinách. I v Česku za komunismu známý způsob získávání „modrých knížek“ je v dnešním Rusku velmi rozšířený. Svědčí o tom také loňský případ zatčení několika lékařů v Moskvě, kteří si díky „modrým knížkám“ přišli na miliony rublů.

Odvody „brzy“ skončí

Tyto problémy by mohl ukončit přechod ruské armády na plně profesionální úroveň. Už teď ostatně počet profesionálních vojáků v ruské armádě překračuje počet těch, kteří jsou na povinné prezenční službě. Své řady ruská armáda doplňuje ve své profesionální části také cizinci, především ze Střední Asie. Důstojnický sbor už je v současnosti plně profesionální.

Jak tvrdí armádní experti, v době sofistikovaných zbraní jsou vojáci jednoleté základní služby jen doplňkem profesionálů. Za tak krátkou dobu se totiž nenaučí s moderními zbraněmi dostatečně dobře zacházet.

„Je třeba si uvědomit, že postupně přecházíme od povinné vojenské prezenční služby,“ řekl včera Putin. „Zanedlouho už nebude otázka odvodů aktuální,“ dodal. Poznamenal, že plánovaný přechod na plně profesionální armádu zbrzdily hospodářské problémy Ruska v posledních letech.

Propad ruské ekonomiky, první od roku 2000, kdy se Putin dostal k moci, byl dán poklesem cen ropy a plynu, které tvoří drtivou část ruského exportu. Podíl na krizi však měly i sankce Západu kvůli okupaci Krymu a vojenské podpoře separatistů na východní Ukrajině.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video