Poslanci mimořádně na návrh TOP 09 zařadili na program jednání bod nazvaný „Informace předsedy vlády o opatřeních proti zneužívání zajišťovacích příkazů finanční správou“. A to právě v době, kdy se hraje o to, kdo se stane novým ministrem financí místo šéfa ANO Andreje Babiše, jehož odvolání premiér Bohuslav Sobotka požaduje.
Počet zajišťovacích příkazů klesl, vybraná suma stouplaFinanční správa loni vydala 1 561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun. O rok dříve to bylo 1 605 příkazů na částku 3,6 miliardy korun. Zároveň z těchto příkazů správa získala loni zhruba 1,1 miliardy korun a o rok dříve 822 milionů Kč. Nepatrný počet firem přitom uspěl se zrušením zajišťovacího příkazu u soudu. Vyplývá to ze statistik, které Finanční správa poskytla ČTK. Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti potenciálním neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena. |
Příkaz má umožnit v odůvodněných případech získat do úschovy částku, která by podle finančních správců odpovídala budoucí výši daňové povinnosti.
Poslanec TOP 09 Plíšek ve Sněmovně mluvil o tom, že dopady zajišťovacího příkazu jsou pro firmu likvidační a soudní příkaz, který ho zvrátí, přichází často pozdě. „Máme podezření, že se jedná o zvůli a šíření strachu v zájmu této vlády, že každý podnikatel je podvodník,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
TOP 09 také přišla s návrhem usnesení: „Poslanecká sněmovna vyzývá předsedu vlády k takovým opatřením, aby Finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a nezneužívala institut zajišťovacího příkazu.“ Jednání o tom ale Sněmovna ve středu před polední pauzou přerušila.
Soud zrušil 1,33 procenta zajišťovacích příkazů, řekl Pilný
„Nejvyšší správní soud zrušil pouze sedm zajišťovacích příkazů, to je jen 1,33 procenta,“ řekl v rozpravě poslanec ANO Ivan Pilný, horký kandidát na post ministra financí místo Babiše. (více o návrhu, aby Pilný byl ministr, zde)Zastoupil při obhajobě zajišťovacích příkazů šéfa ANO a ministra financí, který byl z jednání Sněmovny omluven.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura oponoval Pilnému, že statistika, kterou prezentoval, je mylná. „Zajišťovací příkazy máme v právním řádu od roku 1993. Vy jste mluvil o novele DPH, kde je speciální úprava zajišťovacích příkazů k DPH. Tak držme se faktů a buďme přesní. I proto statistika,“ vyčetl Stanjura později oznámenému kandiátovi na ministra financí.
Premiér Bohuslav Sobotka mluvil před poslanci o tom, že jeho vláda rozhodně nechce „házet podnikatelům klacky pod nohy“. Proti výhradám vůči využívání zajišťovacích příkazů se už ohradila Babišova náměstkyně Schillerová i odbory Finanční správy. Nesouhlasí s nálepkou represivního orgánu.
„Dnes již není možné, aby byl příkaz vydán bez kvalitního odborného posouzení. Rozhodně tedy v jejich vydávání nepanuje stav libovůle. Zajišťovací příkazy musí být a jsou Finanční správou aplikovány obezřetně a trvám na maximálním zvyšování nikoliv jejich kvantity, ale odborné kvality vyjádřené v odůvodnění každého takového příkazu,“ uvedla.
