Jedním z nejkřiklavějších případů zrušení rozsudku a vrácení případu na začátek je kauza Davida Ratha. Podle Lichovníka to může vysílat dobrou i špatnou zprávu. Je podle něj pochopitelné, že veřejnost nechápe, že někdo, o jehož vině je společnost přesvědčena, je ještě na svobodě. „Nebo se na to můžeme podívat tak, že se soudy věnují každému případu opravdu pečlivě a nepodlehnou atmosféře ve společnosti,“ nabídl jiný pohled.
Upozornil také, že podobné případy je náročné rozplést. „Zpravidla to není žádná primitivní trestná činnost, ale sofistikovaná, kde ti obžalovaní se snažili, aby za nimi nezůstávali žádné stopy,“ uvedl.
V případu Davida Ratha označil nadřízený soud klíčové odposlechy za nezákonné. „Pokud bychom rezignovali na posuzování, zda konkrétní důkazy byly provedeny v souladu se zákonem, pak by se nám mohlo stát, že policie by nepotřebovala ctít zásady a zákony, což je nepředstavitelné,“ uvedl Lichovník.
„Je důležité se na to podívat i z toho pohledu, že před tím soudem stojím já nebo někdo z mých příbuzných,“ dodal.
O kauze Lukáše Nečesaného, v níž byl rozsudek zrušen několikrát a nově ji bude řešit od začátku jiný soudce, mohl mluvit pouze obecně. Není totiž vyloučeno, že se kauza dostane k Ústavnímu soudu a Lichovík ji bude rozhodovat.
„Každé takové opakované rušení rozhodně nepřispívá důvěře k justici,“ uvědomuje si Lichovník. „Někdy je ale nezbytné z toho důvodu, že se posuzují důkazy na jejichž hodnocení může být rozdílný názor, například pachové stopy, rekognice. Je velmi obtížné, aby se vždy shodli všichni soudci, kteří rozhodují v takto zásadních věcech,“ dodal.
Lichovník se v obecné rovině vyjádřil i k nedávno zamítnuté stížnosti Jany Nečasové a obžalovaných zpravodajců - nelíbila se jim výměna soudkyně, která je opakovaně osvobodila.
„Je pravda, že je to mimořádný prostředek, který má k dispozici odvolací soud, a to tehdy, kdy je zřejmé, že soud prvního stupně ani po dalším zrušení jeho rozhodnutí nebude schopen dostát všem požadavkům kladeným odvolacím soudem,“ vysvětlil soudce. Případ tak začala od počátku projednávat nová soudkyně (psali jsme zde).
Vlastnické právo může být omezeno, řekl soudce k lex Babiš
Ústavní soudce Tomáš Lichovník v pořadu Rozstřel nastínil, jak budou jeho kolegové postupovat při posuzování ústavní stížnosti, kterou na zákon o střetu zájmů, známý jako lex Babiš, podal prezident Miloš Zeman. „Ústava připouští omezení vlastnického práva v určitý případech. Ale musí to právo být velmi šetřeno. Je potřeba poměřovat zájem, proč má být vlastnické právo omezeno. Musí to být v jakési rovnováze, případně ten zájem musí převažovat,“ vysvětlil Lichovník.
Soudce připomněl, že téměř každé základní právo může být omezeno. „Žijeme ve společnosti, navzájem se ovlivňujeme. Nemohu vykonávat všechna svá práva naplno, protože tím bych zase zasahoval do práv těch ostatních,“ řekl Lichovník.
Závažné otázky týkající se vlastnického práva Ústavní soud řešil naposledy v době církevních restitucí. Lichovník uvedl, že soudci samozřejmě vnímají nálady ve společnosti i politickou situaci, ovlivnit se však nemohou nechat. „Jako každý jiný soudce musí být schopen se odstřihnout od veřejného mínění,“ řekl.
Ústavní soud je v českém právním systému poslední instancí. Další možností je obrátit se na Evropský soud pro lidská práva.
