Ve městě Che-fej rostou protimuslimské nálady podle scénáře, který platí pro velkou část Číny. Vyhrocená rétorika proti muslimské menšině započala na sociálních sítích, kde se lidé bouřili kvůli plánované výstavbě mešity. Z internetových diskuzí a sociálních sítí se ale nenávist přesunula už i do ulic.
Na pozemcích, kde má vyrůst nová Nangangská mešita, našli zakopanou prasečí hlavu. Kolem se konalo několik demonstrací. Po protestech přišly osobní výhrůžky. Imám mešity Tchao Jing-šeng dostával mnoho výhrůžných vzkazů. „Pokud by zemřel někdo z tvé rodiny, mám pro ně rakve. Mám jich víc než jednu, pokud bude potřeba,“ stálo v jedné SMS zprávě.
Čína přitvrdila proti muslimským Ujgurům, zakázala dlouhé vousy i závoje |
Napjatá atmosféra v čínském vnitrozemí je příkladem toho, jak místní společností pomalu prorůstají náboženské spory. Islamofobie je přiživovaná i komunistickým režimem, který ji oficiálně toleruje a využívá ji pro své vlastní cíle. „Vypustili džina z lahve,“ myslí si profesor James Leibold, který se zabývá problematikou islamofobních útoků na čínském internetu.
Přesun mešity a hněv veřejnosti
Spor okolo Nangangské mešity dobře ilustruje, že protimuslimské nálady v Číně sílí. Základní kámen původní mešity byl položen v osmdesátých letech osmnáctého století. Za vybudováním svatostánku v průběhu let stála komunita Chuejů, potomků obchodníků, kteří do Číny přišli po Hedvábné stezce. V moderní době mešita sloužila asi 4 500 muslimů. Nacházela se na okraji města, daleko od zájmu veřejnosti.
Nangangská mešita by se měla v následujících měsících přesunout do jiné části města.
Masivní urbanistický rozvoj v uplynulých deseti letech přinesl velké změny. Lídři muslimské menšiny se dostali pod tlak úřadů. Ty je donutily mešitu přesunout do vhodnější oblasti. V listopadu vedení města rozhodlo, že mešita se přestěhuje do luxusní čtvrti, kterou obývají převážně čínští Chanové, vůbec nejpočetnější etnická skupina na světě.
Čína brojí proti křesťanům. Z kostelů sundavá kříže, prý jsou nebezpečné |
Ti si však na sociální síti Weibo začali stěžovat, že mešita má vyrůst na místě, kde se měl původně rozkládat park. Jiní si stěžovali na to, že po příchodu muslimů se v oblasti zhorší bezpečnost. Našli se i tací, kteří varovali před zanesením muslimských tradic do centra města. K protestnímu hnutí se přidal i Cchuej C’-ťien, který se na sociálních sítích těší velké oblibě.
Velkou část publika si získal příspěvky o hrozbách náboženského extremismu. Navíc je oficiálním státním úředníkem na „oddělení propagandy“. V polovině prosince místní vyzval k zablokování staveniště. „Pokud to nebude fungovat, co takhle použít prasečí hlavu a prasečí krev?“ napsal ve výzvě.
Omezování svobody a boj s Ujgury
Podobných internetových kauz spojených s náboženským pnutím najdeme na čínském internetu tisíce. Pochopitelně se netýkají pouze islámu. Teroristické útoky v Evropě páchané jménem radiálního islámu i dlouholeté napětí v čínských ujgurských regionech však dělají z muslimů snadný terč hněvu veřejnosti i režimu. Ten postupem let tlačí na muslimy omezováním svobody jejich vyznání.
Imám mešity Nangang Tchao Jing-šeng.
Absence diskuze mezi úřady, muslimskou komunitou a zbytkem Číny prohlubuje napětí. O to více, když komunistický režim nechává projevy islamofobie takřka bez postihu a jakékoli kontroly. V roce 2014 se situaci snažil zlepši Ujgur Ilham Tohti. Založil webovou stránku, kde se mělo debatovat o etnickém napětí v autonomní oblasti Sin-ťiang. Soud ho za to poslal na doživotí do vězení.
„Určité skupiny lidí se snaží aktivně prosazovat islamofobii, aby se po celé zemi vytvořila nálada, ve které by společnost posvětila tvrdé protiteroristické akce v regionu Sin-ťiang,“ myslí si profesor Ma Chaj-jün, který se dlouhodobě zabývá problematikou čínských muslimů. „Existuje tady islamofobní hnutí, jehož cílem je vytvořit chaos a dokonce i konflikty na místní úrovni,“ dodává.
Čína se bojí svých muslimů, represemi je však obrací na cestu džihádu |
Padesátiletý imám Tao se o internetovém napětí okolo přesunu jeho mešity dozvěděl až na sklonku loňského roku. „Říkali mi, že před mešitou plánují pověsit prasečí hlavu. Já jsem jim řekl, že ji sundáme. Říkali také, že na pozemku zakopou hlavu prasete, odpověděl jsem jim, že ji vykopeme,“ reagoval Tao na výhružné zprávy na internetu.
Obyčejné Číňany však za jejich nenávist neodsuzuje. „Nedávám jim to za vinu, věřím totiž, že jsou pod vlivem někoho dalšího,“ tvrdí Tao. Konkrétní jména neuvedl, je však zřejmé, že má na mysli čínskou vládu. „Chtěl bych však, aby všichni věděli, že muslimové jsou ctnostní lidé. Jsme mírumilovní, tolerantní a slušní. Jsme dobrými Číňany,“ dodává.
