Brabec byl v úterý hostem diskusního pořadu iDNES.tv Rozstřel, který moderovala vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová. Debatovalo se zejména o chystaných opatřeních, která by měla Českou republiku připravit na nepříjemné vlivy klimatických změn, jako jsou sucha, záplavy nebo extrémní vítr.
Sucha postihnou průmysl
Největšími problémy jsou sucha. Česko je „střechou Evropy“, z níž veškerá voda odtéká pryč. Nemá žádnou velkou řeku a půda kvůli erozi vodu neudrží. Podle Brabce to do deseti let bude mít neblahý vliv nejen na zemědělce, ale i na průmysl. „Musíme se na klimatickou změnu připravit a udržet vodu v krajině,“ řekl ministr.
Vláda v pondělí přijala Národní akční plán, který počítá s tím, že opatření na boj s klimatickými změnami vyjdou na 18 miliard korun. Z toho jedna miliarda půjde z domácích zdrojů, zbytek formou dotací zejména z Bruselu.
Plán obsahuje stovky opatření na zemědělské i lesní půdě, ale i ve městech. „V posledních možná více než sto letech jsme odváděli vodu z krajiny, rovnali řeky, dělali meliorační opatření na polích, vysoušeli mokřady, ale voda nám začala scházet,“ uvedl. Podle odhadu, který ministr zmínil, by měla půda udržet 9 miliard kubických metrů vody, ale ve skutečnosti udrží jen pět miliard. „Rozdíl je několikanásobek vltavské kaskády,“ dodal.
Postavte nádrž, stát vám polovinu zaplatí
Stát proto chystá i opatření, která mají motivovat domácnosti (rodinné a bytové domy) k lepšímu hospodaření s vodou. Sloužit by k tomu měla mj. dotace na rezervoáry vody, které si lidé umístí na své zahrady. Plán se ladí, detaily si ministr zatím nechává pro sebe, něco však přece jen naznačil.
Dotovat by se mohly nádrže s objemem alespoň dvou tisíc litrů. Příspěvek by pokryl přibližně polovinu nákladů, nádrž by přitom musela splňovat stanovené podmínky, jako je třeba vhodná izolace, aby se voda nekazila. Dotace by se vztahovala nejen na pořízení nádoby, ale i práce spojené s její instalací. Často se totiž zakopává na zahradě. „Uvažujeme, že bychom do toho v první fázi dali sto milionů korun,“ řekl.
Stát chce s podporou a zaváděním opatření začít zejména v suchých oblastech, kde vysychají studny a voda se tam musí přivádět v cisternách. „V těchto oblastech žijí stovky tisíc lidí,“ řekl Brabec. Velká sucha zemi trápila v roce 1993, naposledy pak v roce 2014. Studny vysychaly v desítkách velkých obcí.
Barbaři splachující pitnou vodou
„Máme celou řadu plánů i s takzvanou šedou vodou, která odchází třeba z umyvadel a je možno ji opět po zpracování použít ke splachování WC. Splachujeme, stejně jako mnohé jiné evropské země, pitnou vodou, což je barbarství a v některých zemích, včetně třeba Izraele, kde vodou umí šetřit, se to dnes považuje za něco nepřípustného,“ řekl. „Žijeme ve vodním blahobytu, ten ale skončil,“ dodal. Konkrétní opatření ministerstvo životního prostředí představí v dubnu nebo v květnu.
Siegel: Světu hrozí krize, ale lidé stále nechápou, že voda není zadarmo |
Česko si navíc nevede dobře ani v průmyslovém hospodaření s vodou. Za ojedinělé ve srovnání se světem označil ministr situaci, kdy je v ČR povrchová voda mnohem dražší než podzemní voda. Podle něj je to nesmyslné.
„Stát prodává vodu dodavatelům zhruba za dvě koruny za tisíc litrů, přičemž za ni lidé doma platí třeba padesát korun. U povrchové vody cenu stanovují jednotlivá povodí. Tam se voda liší. Může stát od 3 korun asi do 56 za kubík,“ uvedl Brabec. Ministerstvo postupně chtělo cenu vody srovnat, plán však ve vládě narazil.
Anomálií je podle ministra fakt, že zde existuje zhruba 6 200 majitelů vodohospodářské infrastruktury. Její privatizaci přitom označil za jeden z největších hříchů v novodobé historii ČR.
Topíte nevhodně? Komanda se bát nemusíte
Řeč byla také o kontrole kotlů a spalování škodlivin. Kontroly probíhají od ledna. Největší obavy a znepokojení lidí způsobila nová pravomoc kontrolorů vstupovat do obydlí lidí, pokud bude existovat podezření na porušování zákona.
Brabec to označil jako poslední možnost, k níž dojde v minimu případů. „Není to porušení domovní svobody, protože se do domácnosti nikdo nebude vlamovat. Nepřijde tam komando v kuklách,“ uklidňoval.
V první fázi musí obec s rozšířenou působností uvědomit občana, že porušuje zákon. Povolení ke vstupu do objektu by mohl kontrolor získat, až když nebude opakovaně dotyčný dbát na upozornění, že spaluje škodliviny. Předtím by musely přijít sankce. Během kontroly by inspektor měl přístup jen ke kotli nebo ke skladu paliva.
Kontroly mají podle Brabce spíš edukační charakter. Protože lidé často netopí správně, přitom to však nevědí. Například zatápějí mokrým nebo nevhodným palivem.
Ministr odrážel námitky, že je regulace kotlů zbytečná, protože například letadla vypouštějí více emisí. „V některých oblastech obsah benzo(a)pirenu, což je velmi nebezpečná karcinogenní látka, z 85 procent až 95 procent pochází právě z lokálních topenišť, mnohem méně z průmyslu a klasické dopravy,“ řekl.
Celý Rozstřel s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem:
