Na absenci sněhových zábran u silnic upozornili ve středu někteří uživatelé na sociálních sítích. Lidé vzpomínali, jak podél silnic stávaly dřevěné „ploty“, které bránily tvorbě závějí. Takzvané zásněžky se však dnes podle silničářů používají už jen na několika krátkých úsecích. Nejsou totiž moc efektivní.
„Problém je, že to funguje jen při správném směru větru. Když fouká z jiné strany, jsou zásněžky k ničemu. Navíc v předchozích letech moc sněhu nebylo, a tak nebyl důvod je plošně osazovat,“ řekl ředitel SÚS Královéhradeckého kraje Jiří Brandejs. Pokud fouká z opačné strany, jsou zábrany naopak kontraproduktivní.
Podobně hovoří i silničáři na Pardubicku. Podle nich bylo středeční počasí extrémní a byť by sněhové zábrany byly na více místech, problémům v dopravě by nezabránily.
„Středa byla skutečně extrém. Abychom za takové situace dokázali silnice ochránit, museli bychom instalovat desítky kilometrů zábran, a to s nejistým výsledkem,“ popsal provozní náměstek pardubických silničářů Marian Cvrkal.
V Královéhradeckém kraji působily závěje největší problémy v okolí Všestar a mezi Černilovem a Libřicemi na Hradecku, u Jasenné na Náchodsku, na několika vedlejších silnicích u Jičína a také kolem Solnice na Rychnovsku. Sněhové zábrany stály v minulosti právě u cesty ze Všestar do Hořiněvsi, která byla ve středu neprůjezdná. Letos je tam však cestáři nepostavili.
„Pamatuji, že tam byly zábrany každý rok minimálně z Chlumu do Máslojed, kde vede silnice takovým úpadem. Dříve bývala zafoukaná, ale teď po dva roky nebyl sníh, tak už to neosazovali,“ připomněl starosta Všestar Michal Derner.
„Umisťovali jsme je tam ve spolupráci s obcí Hořiněves, ale protože teď byly mírné zimy, letos se od tohoto opatření upustilo. Jde o celkový trend,“ potvrdil Brandejs.
Ročně se ukradne polovina zábran
U hlavní silnice z Hradce Králové na Jičín zásněžky také nejsou, ŘSD je po cestářích nevyžaduje. Každoročně bývají jen u zdejší čerpací stanice v Rozběřicích. Kromě efektivity silničáři argumentují také tím, že k umístění zábran potřebují souhlasy vlastníků pozemků a to bývá problém. V Královéhradeckém kraji s nimi proto krajští cestáři už ani nepočítají.
„Nás se nikdo neptal. Proč by to nešlo, když se umístí rozumně? Dají si je tam a pak je zase odnesou. Spíš ale ubývají stromy kolem silnic, které mají cestu chránit,“ namítl Jiří Dostál ze ZD Všestary, které obhospodařuje polnosti v okolí.
4. ledna 2017 |
Silničáři však mají většinou jiné zkušenosti: „Měli jsme i případ, že nám zemědělci na jaře vyčíslovali škody na úrodě, protože tam sníh ležel dlouho a úroda jim nevzešla. Proti stavění zábran hovoří také značný podíl krádeží. Dřevěné se hodí lidem třeba na sušení sena, zkoušeli jsme i plastové nebo s kovovými tyčemi, ty zase brali sběrači kovů. Vrátili jsme se tak k nejlevnějším dřevěným,“ popsal Marian Cvrkal.
Podle silničářů každoročně zmizí asi polovina zásněžek (více čtěte zde). Asi metrový panel přitom vyjde zhruba na pětistovku. Cestáře tak při současných mírných zimách vyjde levněji, když cestu v případě potřeby prohrnou třikrát častěji.
