„Ještě nikdo nikdy v Německu nezvládl zůstat u moci s tak mizerným výsledkem,“ hodnotí deník Bild volební výkon berlínského primátora Michaela Müllera a jeho sociálních demokratů. Oficiální předběžné výsledky nedělních voleb SPD přisoudily 21,6 procenta hlasů - před pěti lety přitom strana celé hlasování s přehledem ovládla s více než 28 procenty.
Předběžné výsledky voleb1. SPD: 21,6 % hlasů, 38 mandátů (-9) Další kandidáti: 7,4 % hlasů |
Sociální demokraté teď musí v zasedacím sále berlínské radnice vyklidit devět zastupitelských křesel. Dalších osm míst uvolní straničtí kolegové kancléřky Angely Merkelové - CDU získala podporu 17,6 voličů, před pěti lety jí přitom patřilo asi 23 procent odevzdaných hlasů.
Ani 17 křesel, která tak v souhrnu opouští dosavadní berlínská koalice, navíc nestačí pro usazení jejich nejobávanějších rivalů - odpůrců přijímání migrantů ze strany Alternativa pro Německo (AfD).
AfD usedne v desátém ze 16 zemských parlamentů
Strana, která před dvěma týdny těsně porazila CDU v Meklenbursku - Předním Pomořansku, o sobě dala výrazně vědět i v německé metropoli. Získala celkem 14,2 procent hlasů a na radnici vyšle 25 zastupitelů - jen o šest méně než CDU.
Berlín zřejmě čeká rudo-rudo-zelená koaliceDosavadní koalice SPD a CDU je v Berlíně minulostí. Výsledky nedělních voleb znamenají, že na sestavení nové vlády bude třeba alespoň tří stran. Dosavadní primátor Michael Müller ze sociální demokracie ke spolupráci podle všeho vyzve Levici a Zelené. Právě takovou koalici si podle průzkumů Berlíňané přejí nejčastěji. Většinu s 92 křesly ve 160členném sboru bude mít slušnou. |
Úspěch Alternativy pro Německo však není zdaleka jen fenoménem Berlína a Meklenburska - Předního Pomořanska. Jak připomíná bonnský deník General-Anzeiger, AfD již pronikla do parlamentů 10 ze 16 spolkových zemí a definitivně se tedy stává etablovanou politickou stranou napravo od křesťanských demokratů.
Její vedení teď věří, že při volbách do spolkového sněmu v roce 2017 se AfD dočká „dvouciferného“ výsledku.
„Nejdůležitější poselství: Demokratické Německo se bude muset postavit pravicovému populismu,“ komentuje to deník Frankfurter Rundschau.
Podle listu je nejvyšší čas, aby demokraté kancléřčino okřídlené heslo „wir schaffen das“ (zvládneme to) naplnili skutečným obsahem.
Spiegel: Každé zemské volby jsou teď hlasování o Merkelové
Šéfka křesťanských demokratů a německá kancléřka Angela Merkelová podle magazínu Der Spiegel nemíní výsledek berlínských voleb považovat za svou osobní prohru. Už během neveselého sledování sčítání hlasů se kancléřky ve volebním štábu zastávaly i prominentní osobnosti berlínské buňky CDU.
Zřejmě se tak nebude opakovat stejná situace jako před dvěma týdny, kdy Merkelová neúspěch své strany ve spolkové zemi, kde tradičně sama kandiduje do spolkového sněmu, otevřeně spojila se svým postojem k migraci. Němečtí novináři přitom podotýkají, že výsledek v Berlíně je pro CDU ještě horší než ten ze začátku září.
Navzdory hlasům z berlínské CDU, podle nichž nemá Merkelová s porážkou nic společného, se kancléřka musí kvůli špatnému výsledku v pondělí zpovídat stranickému vedení i novinářům.
„V minulosti se podobná selhání vysvětlovala ‚specifickými důvody dané spolkové země‘, pak otřít ústa a jelo se dál. Teď je ovšem jiná doba. Každé zemské volby jsou hlasováním o Merkelové,“ píše magazín.
Během volební kampaně v Berlíně skutečně rezonovala řada jiných témat: vysoké ceny nájmů, přetížené úřady nebo problémy místních škol. Přístup Merkelové a její vlády k běžencům však podle Spiegelu rozhodně nehrál zanedbatelnou roli. Průzkumy ukazují, že za nedělním úspěchem Alternativy pro Německo stojí i hlasy mnoha Berlíňanů, kteří před pěti lety volili CDU.
„Unii hrozí trvalá a masivní ztráta důvěry voličů,“ konstatuje deník Bild. Volební neúspěchy posledních týdnů uvrhly křesťanské demokraty do nejistoty, kterou si rok před spolkovými volbami rozhodně nepřáli. Německý tisk tak opět začíná hovořit o „nejisté budoucnosti“ samotné kancléřky Merkelové. Zatím stále neoznámila, zda svou stranu do voleb opět povede.
