„Bezpečnostní situace v Evropě včetně severního Atlantiku se v posledních deseti letech změnila, islandské a americké orgány se shodují, že se tato skutečnost má odrazit v nové deklaraci,“ uvedla islandská ministryně zahraničí Lilja Alfredsdóttir, která dohodu podepsala s náměstkem amerického ministra obrany Robertem Workem.
Spojené státy chtějí od poloviny letošního roku opět působit z islandské základny v Keflavíku. Ta byla v dobách studené války klíčová. Právě odsud Američané sledovali pohyb sovětských ponorek.
V obranném rozpočtu má Washington připraveno přes 21 milionů dolarů na modernizaci základny, především hangárů pro průzkumné letouny P-8 Poseidon. Ty mají znovu začít sledovat aktivity ruských ponorek a plavidel na severu a k občasným misím jsou zatím přesouvány na Island ze základny na Sicílii.
„Především chceme upozornit na rotační přítomnost amerických vojenských sil na Islandu, což představuje gradaci v naší spolupráci,“ dodala Alfredsdóttir s tím, že součástí dohody je také americká pomoc s výcvikem pobřežní stráže nebo při živelných katastrofách.
Fotografie    |
Ostrovní země a jeden ze zakládajících členů NATO nemá vlastní armádu v pravém slova smyslu. Island je ale považován za váženého člena Aliance především kvůli strategické poloze a je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů.
Základna v Keflavíku, odkud budou Američané znovu operovat, byla po dlouhou dobu jen stínem toho, čím bývala v dobách studené války. Na ohromném území základny dříve sloužilo až 15 tisíc amerických vojáků.
Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci, většinou s Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.
Češi se na Island vrátí na podzim, gripeny dostanou rakety
Dvakrát už ostrahu ostrova a přilehlého dvousetkilometrového pásu okolo zajišťovali také čeští letci s gripeny. Na další takovou misi se chystají letos na podzim.
České gripeny mohou být při té příležitosti poprvé na zahraniční misi vyzbrojeny raketami středního dosahu, řekl ministr obrany Martin Stropnický. „Naše gripeny by poprvé při plnění úkolů v zahraničí mohly být vyzbrojeny raketami AMRAAM (vzduch-vzduch). Pro piloty to bude nová zkušenost a příležitost k výcviku mimo české území,“ poznamenal Stropnický.
Ministra při návštěvě doprovázejí české gripeny:
18. dubna 2017 |
Do akce nyní armáda podle něj vyšle především nováčky. „Mise typu Air Policing patří mezi hlavní úkoly Armády České republiky v rámci našeho letošního působení v zahraničních operacích. Snažíme se tak rozšířit spektrum schopností nasaditelnosti našich vzdušných sil,“ sdělil ČTK náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
České jednotce o síle asi 70 mužů a žen bude velet Jaroslav Tomaňa, velitel 211. taktické letky 21. základny taktického letectva Čáslav. ČTK řekl, že přípravy na misi jsou již „v plném proudu“. „V současné chvíli se soustředíme na kurzy a školení, které jsou součástí plánu přípravy. Všichni příslušníci pozemního personálu musí absolvovat například kurz S.E.R.E. - B (survival, evasion, resistence a extraction),“ poznamenal Tomaňa.
V červenci všichni účastníci mise čeká zdravotní kontrola. Plánuje se také přeprava materiálu i lidí nebo i přeletu letounů JAS-39. „Odlet první části uskupení je plánován na konec září,“ uvedl Tomaňa.
Armáda počítá, že i letos piloti na Island přeletí za pomoci leteckého tankeru, ze kterého budou za letu čerpat palivo. Tanker by mohl zajistit partner čáslavské základny, kterým je národní garda z americké Nebrasky. Ta má v Evropě dva tankery KC 135. České letectvo jedná i dalšími zeměmi, které tyto schopnosti mají, tedy třeba Itálie, Německo nebo Francie.
Zároveň ale armáda nevylučuje jako druhou variantu, že letouny na Island doletí s mezipřistáním, při kterém by doplnily palivo. Je to i záložní varianta pro případ, že by měl tanker či gripeny technické potíže. „V takovém případě musí být piloti připraveni provést přistání na záložním letišti, letoun doplnit palivem a připravit pro opakovaný vzlet bez asistence pozemního personálu,“ poznamenal Tomaňa.
Na Islandu stejně jako v minulosti budou nasazeny čtyři gripeny, pátý bude záložní.
Drtivá většina vojáků, kteří na Island odletí, je složena z příslušníků 21. základny taktického letectva Čáslav, kteří se neúčastnili mise na Island v letech 2014 a 2015. „Bylo by jednoduší pro samotné splnění úkolu složit uskupení z příslušníků, kteří již misi na Islandu absolvovali, ale to není cesta, kterou jsme se rozhodli jít. Hlavní prioritou při výběru osob bylo rozšíření operačních a bojových schopností u 21. základny,“ podotkl Tomaňa.
