Podepsaná tzv. memoranda o porozumění zahrnují všechny oblasti nigerijského energetického sektoru, od modernizace chátrajících rafinerií přes výstavbu nových produktovodů po rozvoj zanedbaného plynárenského a elektrárenského sektoru. Dohody byly uzavřené při návštěvě nigerijského ministra ropného průmyslu v Pekingu tento týden. NNPC dodala, že dohody podepsalo 38 čínských společností.
Zatím však není jasné, jak budou dohody financované. Analytici také čekají, zda budou dohody opravdu realizovány.
Nigérie nutně potřebuje investice do zvýšení těžby ropy a zlepšení dodávek pohonných hmot a elektřiny pro svých 180 milionů obyvatel. Navzdory ropnému bohatství země dováží téměř veškeré pohonné hmoty, protože zchátralé rafinerie nejsou schopné surovinu zpracovat.
Nigérie je členem ropného kartelu OPEC a bývala největším těžařem ropy v Africe. Letošní nejnovější vlna útoků na ropná zařízení v deltě Nigeru však snížila těžbu na nejnižší úroveň za pětadvacet let. Vláda tento týden uvedla, že těžba se vrátila na úroveň 1,9 milionu barelů denně, odborníkům z odvětví se však zdá tento údajů přehnaný, protože největší vývozní terminál, zařízení Frocados provozované firmou Shell, zůstává po útoku zavřený.
Cenu ropy tlačí vzhůru sabotéři z bažin, v deltě Nigeru útočí na těžaře |
Násilí přichází v době extrémně nízkých cen ropy, které uvrhly Nigérii do prohlubující se hospodářské krize. Z ropy pochází až 90 procent příjmů z vývozu země.
Jako první požádal Čínu o pomoc nigerijský prezident Muhammadu Buhari při své dubnové návštěvě země. Tehdy zajistil přísliby infrastrukturních úvěrů v hodnotě šest miliard dolarů. Nicméně zatím nejsou zprávy o realizaci dohod.
Buhari se ujal úřadu loni a slíbil modernizaci NNPC a reformu nigerijského ropného průmyslu, který je notoricky známý svojí korupcí a plýtváním. Zatím zde však stále přetrvává zmatek. Analytici jsou proto ohledně realizace nově oznámených dohod skeptičtí.
