Už současný zákon přijatý v roce 1993 v katolickém Polsku zakazuje umělé přerušení těhotenství, ale připouští tři výjimky: pokud je plod poškozený, pokud těhotenství ohrožuje zdraví či život ženy, anebo je-li těhotenství následkem zločinu.
Nový text počítá s povolením potratu jen v případě, že je nezbytný pro zachování života matky. Také zpřísňuje trest pro lidi, kteří provádějí nepovolené interrupce, ze dvou na pět let vězení. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński a premiérka Beata Szydlová téměř úplný zákaz potratů již veřejně podpořili.
„Moje tělo, moje věc“, skandovaly podle agentury Reuters účastnice demonstrace v polské metropoli. Někteří demonstrující ve Varšavě a dalších městech označovali podle agentury AFP přívržence návrhu k členům islamistického hnutí Taliban a Polsko za „peklo pro ženy“.
Polsko povoluje podle ženských organizací jen 700 až 1800 potratů ročně, takže odhadem 100 000 až 150 000 Polek podstupuje ročně potrat tajně, ať už u lékařů v Polsku či na klinikách v Německu, Rakousku a na Slovensku.
Podle katolíků je potrat zabití
Polské katolické kruhy označují jakýkoli případ umělého přerušení těhotenství za zabití a tvrdí, že současný zákon takové počínání ospravedlňuje. Polští biskupové nyní napsali společný dopis, v němž zdůraznili potřebu nového zákona a jehož text se v neděli četl v kostelech po celé zemi.
Návrh, kterým se budou zákonodárci zabývat, pokud navrhovatelé shromáždí dostatek podpisů obyvatel - což podle komentářů nejspíš nebude problém - počítá například s finanční pomocí pro matky, které budou muset pečovat o poškozené dítě, nebo pro ty, kterým se narodí potomek v důsledku znásilnění.
O přísnějším zákazu interrupcí hlasoval Sejm (dolní parlamentní komora) již loni za minulé liberální vlády. Návrh tehdy neprošel, nyní však PiS disponuje v parlamentu absolutní většinou hlasů.
