Afghánská vláda byla dlouho zvyklá, že má v zádech zahraniční jednotky. Spojenečtí vojáci v zemi bojovali proti povstalůcm a pomáhali s výcvikem afghánské armády. Počet zahraničních vojáků postupem let stoupal, až v roce 2011 dosáhl počtu 140 tisíc.
Před rokem však bojová mise NATO skončila a západní vojáci se začali stahovat. V prosinci 2015 tak podle statistik NATO bylo v zemi už jen 12 905 mužů včetně 232 českých vojáků. Nebojová mise je zaměřená na výcvik afghánských bezpečnostních sil, jejich podporu a poradenství.
Během prvního roku, kdy se Kábul musel obejít bez výrazné podpory spojeneckých vojáků na bojišti, se ukázaly značné limity afghánských sil. Agentuře AP to na začátku února přiznali i nejmenovaní představitelé Aliance. Ztráty na životech v afghánské armádě byly loni o 28 procent vyšší než jakýkoliv rok trvání mezinárodní mise.
Podle politologa Andrewa Wildera se současným územním ziskům Talibanu nelze příliš divit. „Když snížíte počet jednotek ze 100 tisíc na deset tisíc, není žádným překvapením, že to bude mít vliv na bezpečnostní situaci v zemi,“ řekl Weber webu Foreign Policy.
Afghánci se musí naučit gerilový styl boje
Polovinu spojeneckých jednotek v zemi tvoří Američané. Původní plán Washingtonu počítal s odchodem dalších 5500 vojáků do konce loňského roku a dalšího tisíce do konce roku 2016. Současná bezpečnostní situace však přiměla armádního generála Johna F. Campbella, který jednotkám USA a NATO v Afghánistánu velí, aby zažádal o prodloužení mise.
Americký prezident Barack Obama proto přistoupil na pomalejší odsun svých vojsk a plánuje nechat v zemi vojáky, kteří tam nyní jsou. Jestli vojáky stáhnout nebo ne, řeší od loňského podzimu i ostatní spojenci v NATO.
Afghánská armáda ale netrpí jen nedostatkem sil a špatnou organizací. Proti Talibanu skrývajícícmu se v horách uplatňuje i špatnou taktiku. Podle zdroje New York Times v afghánské armádě by se afghánská armáda měla v letošním roce reformovat, aby byla mobilnější a pružnější. Měla by tak lépe reagovat na gerilový styl boje Talibanu.
Taliban usiluje o území na mnoha místech země
Vyklizení základen NATO pomohlo Talibanu k zisku svých bašt na severu, východě i jihu země. Podle expertů americké Nadace pro obranu demokracie zabírají radikální islamisté největší území od roku 2001.
Nejrozsáhlejší državy mají v jižní provincii Hílmand, kde obsadili okres Musa Kala, sousední Nawzad a ohrožují i oblast kolem města Sangin, kterou britské a americké jednotky hájily v mnoha krvavých bojích. Talibanci pomalu obkličují i hlavní město provincie - Laškar Gah.
Jedním z největších úspěchů loňského roku bylo pro Taliban obsazení města Kundúz na severu země (více čtěte zde). Afghánské bezpečnostní složky musely o město bojovat týdny, než ho získaly zpět. Fakt, že Taliban dokázal napadnout, obsadit a týdny udržet město s 300 000 obyvately, znamenal pro Kábul velkou potupu.
Dva dny jsme nespali, líčí útok lékař z Kundúzu |
Vláda kvůli Kundúzu čelila ostré kritice a už tehdy se ozvaly hlasy o nutnosti prodloužení mise NATO. Boje v Kundúzu byly ranou i pro Washington. Ukázalo se totiž, že jejich letoun Talibance vybombardoval omylem nemocnici Lékařů bez hranic. Při útoku zemřelo 42 civilistů (více čtěte zde).
Afghánský velvyslanec ve Spojených státech Hamdulláh Mohib označil incident v Kundúzu za „nezdar“. Podle něj ale připomněl Afgháncům, jaký byl život za Talibanu.
Mezi mlýnskými kameny
Kromě Talibanu stojí Afghánci i proti novému nepříteli: Islámskému státu (IS). Přestože se chalífát rozkládá na území Sýrie a Iráku, své stoupence získal i na území Afghánistánu (více čtěte zde).
Stoupenci Islámského státu obsadili územé na východ od Kábulu na hranicích s Pákistánem. Vládnou v oblasti pod pohořím Safēd Kōh (česky Bílé hory), kde se nachází i někdejší skrýš Usámy bin Ládina - spletitý komplex jeskyní Tora Bora. Toto území už nejvyšší velení Islámského státu prohlásilo za součást chalífátu. Podle některých zdrojů mají i další bašty na východě a jihovýchodě země.
Islámský stát podle regionálního reportéra z provincie Nangarhár Abdulláha Nizámího přetahuje do svých řad bývalé stoupence Talibanu, kterým se nelíbí současná politika domovského extremistického hnutí. Ačkoliv je Taliban stejně jako IS islamistickým hnutím, nejde o spřátelené organizace. Taliban se proti IS jasně vymezuje a pro afghánskou vládu se tak ukazuje jako nečekaný spojenec. Konkurenční teroristy se totiž v tuhých bojích snaží vyštípat ze země.
