Jednasedmdesátiletý Šalabí zemřel v Bagdádu poté, co utrpěl srdeční záchvat, uvedla agentura Reuters s odvoláním na irácké politiky.
Šalabí se po Saddámově pádu vrátil domů z exilu v Británii a ve Spojených státech. V jednu dobu se o něm mluvilo dokonce jako o iráckém premiérovi, nakonec ale na tento post nedosáhl. Naposledy zastával funkci šéfa parlamentního finančního výboru.
V Iráku byl jedním ze zakladatelů Iráckého národního kongresu, hnutí, které na počátku 90. let zastřešilo sunnitskou, šíitskou a kurdskou opozici proti režimu Saddáma Husajna. Na svržení Saddámova režimu Šalabí pak aktivně spolupracoval s americkou CIA, ještě před tím se na severu Iráku v oblasti Kurdistánu osobně snažil zorganizovat povstání proti Saddámovi.
Šalabí byl oblíbencem Pentagonu
Potomek rodiny iráckých bankéřů přitom většinu života strávil mimo Irák. Zemi musel opustit po revoluci v roce 1958, kdy s rodinou utekl jako třináctiletý po vojenském převratu Abdala Karíma Kásima do Spojených států. Tam vystudoval matematiku na Chicagské univerzitě a Massachusettském technickém institutu a následně pracoval jako bankéř ve Spojených státech a v Británii.
Právě jako bankéř jordánské banky Petra Bank byl na konci 80. let obviněn v Jordánsku z podvodu a odsouzen k 22 letům nucených prací. Šalabí, v té době již držitel britského občanství, v tu dobu ale zemi již opustil a obvinění popíral.
Šalabí byl dlouho považován za oblíbence Pentagonu, především tehdejšího ministra obrany Donalda Rumsfelda a viceprezidenta Richarda Cheneyho. V očích Spojených států se ale kompromitoval právě pochybnými informacemi mimo jiné o iráckém zbrojním programu a v nemilost upadl také u mnohých členů irácké prozatímní vlády kvůli svým dobrým kontaktům na Írán.
„Někteří lidé na něj budou vzpomínat v dobrém, jiní ho ale neměli rádi a odmítali jeho politiku,“ uvedl bývalý irácký premiér Ajád Aláví. „Ale nehledě na to, Irák ztratil muže, který se tomuto národu snažil významně pomoci a zemi nabídl, co mohl,“ dodal.
