Řecko a dluhová krize. Téma, které v posledních týdnech plní přední strany většiny evropských i světových deníků. Hrozící krach kdysi prosperujícího státu je pro mnohé senzací, pro jiné pak odstrašujícím příkladem toho, jak by nemělo vypadat hospodárné řízení země.
Zloba Řeků, zavírání bank a nekončící koloběh pomoci z Evropské unie však přehlušuje fakt, že s podobnými problémy se potýká asi dvacítka států po celém světě. Vyplývá to ze studie britského hnutí Jubilee Debt Campaign, podle které navíc desítky dalších zemí mohou v následujících letech do podobných problémů spadnout (kompletní studii v angličtině najdete zde).
Příklady zemí s velkým rizikem dluhové krize |
Podle studie situaci nepomáhají minimální úrokové sazby nabízených půjček od vyspělých ekonomik. Ty totiž v krizi se potácející státy lákají na další levné půjčky, které však už tak zadlužené země nedokážou splácet. Problém se přesouvá ze současnosti do budoucnosti, ale neřeší se důvody ekonomických problémů.
„Od roku 2012 je jasně patrný nárůst dluhu zejména u afrických zemí,“ uvedla pro server The Guardian JudithTysonová z think tanku Overseas Development Institute. Některé ze států podle ní využívají jednorázové dohody o radikálním snížení dluhů podepsaném lídry G8 v roce 2005. „Dostaly možnost smazání dluhů, aby mohly začít s čistým štítem,“ připomíná Tysonová
Nesmyslné navyšování dluhu
Spousta států však podle ní od té doby opět pouze navyšuje dluh. Některé se snaží investovat rozumně a v následujících letech se jim začnou peníze vracet, jiné však podle Tysonové pouze využívají koloběh půjček ze zahraničí. Jako příklad špatného nakládání s půjčkami uvádí Ghanu, která utrácí bez rozmyslu.
Příkladem země balancující na hraně dluhové krize je také Tanzanie. Ta si velké ekonomické problémy prožila opakovaně během 90. let. S finančními injekcemi přišlo pozvednutí ekonomiky, které podpořilo také odepsání dluhů zahraničními věřiteli. Od roku 2009 však Tanzanie opět dlouhodobě navyšuje objem zahraničních půjček. Zatím je dokáže splácet.
Ekonomický růst Tanzanie je naneštěstí založen na vládních ziscích z exportu zlata a vzácných kovů. Ceny těchto surovin však v posledních době klesají a s ním i příjem do státní kasy. Už v roce 2018 tak může být Tanzánie podle studie ve stejné situaci, kterou nyní řeší Řecko.
Příklady zemí bojujících s dluhovou krizíArménie Chorvatsko Řecko Libanon Portugalsko Španělsko Ukrajina Zimbabwe Zdroj: Jubilee Debt Campaign |
Ekonomické problémy v afrických zemí se Evropy na první pohled příliš netýkají, alespoň co se týče dopadu na život obyčejných lidí. Právě špatná ekonomická situace je však jedním z hlavních důvodů současné uprchlické krize. Lidé z ekonomicky kolabujících států se snaží najít lepší život zejména v Evropě. A to i přesto, že podle současných dohod členských zemí by ekonomickým uprchlíkům neměl být udělován azyl (vše o uprchlické krizi v Evropě se dočtete zde).
Globální nerovnováha
Studie uvádí, že čisté zahraniční půjčky v soukromém a vládním sektoru vzrostly z 11,3 bilionu v roce 2011 na 13,8 bilionu v loňském roce. Letos to pak podle odhadů bude 14,7 bilionu dolarů. Objem půjček tak za poslední roky vzrostl o třicet procent, což podle ekonomů ukazuje na „globální nerovnováhu“, která má podle všeho daleko do vyřešení.
Tysonová připomíná také to, že většina afrických vlád přijala půjčky s úrokovými sazbami zafixovanými na následujících pět let. Pokud však země budou muset přijmou další půjčky, zcela jistě budou s mnohem vyššími úroky. „Určitě budeme svědky velkých změn v toku kapitálu. Některé z těchto zemí (balancujících na hraně dluhové krize) jsou ekonomicky velmi křehké,“ myslí si.
Na problematické a neuvážené půjčky ve své půlroční zprávě upozorňuje i s Světová banka. Podle ní stačí menší turbulence na trhu a desítky zemí se rázem ocitnou v problémech. Vzhledem k tomu, jak složitá jednání provází současné řešení řecké krize, by se zcela jistě globální problém.
Připomeňte si první reakce po zveřejnění výsledků řeckého referenda, v němž obyvatelé začátkem července odmítli požadavky věřitelů:
5. července 2015 |
