Soud rozhodl o vrácení případu na pondělním neveřejném jednání. Soudci Janu Karešovi vadilo, že žalobce Rostislav Bajger vede obžalobu v utajeném režimu. „Utajování spisového materiálu, a zvláště pak utajování podané obžaloby ve stupni vyhrazené, brání, do nejvyšší míry neopodstatněně, projednání této trestní věci...,“ napsal soudce do odůvodnění, které má MF DNES k dispozici.
Kauza se týká údajného ohrožení utajovaných zpráv kontrarozvědky BIS. K lobbistovi Ivo Rittigovi a jeho spřáteleným právníkům Davidu Michalovi a Tomáši Jindrovi se podle žalobců dostaly tajné dokumenty přes Janu Nagyovou, která je údajně získala na Úřadu vlády. Není jasné, co přesně v dokumentech bylo, podle žalobců se však týkaly aktivit obviněných.
Bajger se rozhodl celou obžalobu utajit kvůli devíti listům spisu, které obsahují chráněné informace kontrarozvědky. Utajovaný režim přitom kauzu komplikoval už od obvinění Nagyové, Rittiga a právníků Michala a Jindry. Někteří z nich si usnesení o svém stíhání nevyzvedli.
A když se Rittigova obhájkyně a Jindra později chtěli seznámit s obžalobou podanou u soudu, museli přijít do kanceláře bezpečnostní ředitelky soudu, která je speciálně vybavena pro nakládání s tajnými listinami. Klíčový dokument si navíc neodnesli s sebou, ale museli jej nechat v soudním trezoru.
„Jako obhájci jsme spatřovali velký nedostatek řízení po podání obžaloby v tom, že nemáme možnost se s ní řádně seznámit,“ řekla k tomu MF DNES Rittigova obhájkyně Katarína Kožiaková-Oboňová.
Neodtajníme, vzkázala BIS
I kvůli tomu se soudce už koncem dubna obrátil na žalobce a BIS, aby zvážili odtajnění spisu. O zrušení utajení samotných zpráv BIS, které Nagyová-Nečasová Rittigovi a spol. údajně vynesla, přitom žádali tajnou službu i žalobci, a to již zkraje vyšetřování. Dosáhli však jen snížení stupně utajení.
Minulý čtvrtek přišel k soudu bezpečnostní ředitel BIS, aby bezpečnostní ředitelce řekl, že kontrarozvědka utajení svých listin nezruší. „Sdělil s uvedením konkrétních důvodů, proč zprávy BIS založené ve spise nelze zcela odtajnit,“ poznamenal v odůvodnění verdiktu Kareš.
Podle soudu však Bajger nemusel obžalobu utajovat. Mohl se tomu vyhnout tím, že by necitoval přesné pasáže z tajných dokumentů. To by podle soudce stačilo, aby mohlo státní zastupitelství obžalobu rozeslat poštou.
Náměstek olomouckého vrchního žalobce Pavel Komár rozhodnutí městského soudu nekomentoval. „Nemohu to potvrdit ani vyvrátit,“ uvedl. Státní zástupci obžalobu podali na začátku března (více čtěte zde).
Podle soudce není možné, aby byla jakákoliv obžaloba tajná. „V seznamu utajovaných informací v působnosti ministerstva spravedlnosti obžaloba uvedená není,“ konstatuje Kareš.
