Podle britského listu The Times panují na lodích barbarské podmínky. „Po jedné ženě chtěli její jídlo, ale ona odmítla. Měla ho velmi málo a na lodi s sebou vezla děti. Podřízli jí krk a pak ji a její děti hodili přes palubu,“ vypověděl sedmnáctiletý Sajdul Islám, jehož loď minulý pátek přistála u pobřeží Indonésie.
Na lodi se zachránilo 670 běženců. Převážně to byli barmští Roginhové prchající před etnickým násilím v jejich rodné zemi a ekonomičtí migranti z Bangladéše.
Prchají před terorem buddhistů Rohingové z Barmy prchají po moři i po souši. Když se dostanou do Thajska, mohou skončit v táborech pašeráků, nebo v centrech pro uprchlíky. |
„Kdybych věděla, že cesta lodí bude tak strašná, raději bych zemřela v Barmě,“ vypověděla Manu Abudul Salámová. Na vlastní oči byla svědkem smrti svého bratra, který zahynul v bojích o jídlo poté, co dřevěnou kocábku opustil kapitán.
V posledních dnech sice Indonésie vpustila na své pobřeží kolem tří tisíc Rohingů, další tisíce uprchlíků ale zůstávají na moři, kde je zabíjí neúprosné slunce a hlad. V současné době se teploty v oblasti pohybují kolem 34 stupňů.
Námořní ping-pong s lidskými životy
Mnohé ženy na lodích jsou často znásilňovány nebo jsou během čekání na cestu donuceny k sňatku s muži, které za ně převozníkům zaplatí. Matky s dětmi jsou podvyživené, protože se snaží zajistit jídlo pro své potomky.
„Je to velmi vážné. Nemají žádné jídlo, vodu, pijí svou vlastní moč. Je to námořní ping-pong s lidskými životy. Očekáváme, že vlády v regionu najdou rychle řešení, nebo najdeme v nadcházejících dnech v Andamanském moři plovoucí lodě s vysušenými těly,“ varoval mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci v Bangkoku Joe Lowry.
Situace v Asii je zřejmě nejhorší od sedmdesátých let, kdy ze své vlasti prchaly po moři tisíce Vietnamců. Thajsko, Malajsie a Indonésie několik týdnů od svého pobřeží lodě plné uprchlíků odvracely, nyní se představitelé těchto zemí sejdou, aby o uprchlické krizi jednali.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že služeb pašeráků v jihovýchodní Asii využilo za první tři měsíce letošního roku 25 tisíc lidí, což je dvakrát více než v předchozím roce. Mluvčí UNHCR Vivian Tanová vyzvala jihoasijské státy, aby umožnily lidem připlout k pobřeží, aby dostali jídlo, vodu a lékařskou pomoc.
Ačkoli na území Barmy Rohingové pobývají po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství.
„Rohingové mají dvě možnosti, buď zůstanou a budou vyhlazeni, nebo utečou,“ řekla The Guardian Penny Greenová z univerzity Queen Mary v Londýně. Společně s kolegy se několik měsíců zabývala situací v Arakanském státě, který je domovinou Rohingů. Vědci varují, že Rohingové, kteří zůstávají v Barmě, čelí genocidě.
