Od dob socialistického hospodaření jsou dosud pod každým polem trubky, které měly původně zajišťovat ideální vláhu. Jenže postupem času se někde z polí staly stavební pozemky, jinde se ztratily plány nebo se trubky ucpaly. Na Skutečsku proto nyní probíhá neobvyklý průzkum, který má pomocí bezpilotních letadel identifikovat, kudy desítky let staré potrubní systémy vedou.
„Tím, jak se změnil politický systém, změnilo se vlastnictví půdy a hospodaření s ní. Spousta původních projektů se poztrácela a značná část neodpovídá jejich skutečnému provedení. Navíc podzemní stavby jsou plošně rozsáhlé a na jednu připadá třeba až deset vlastníků,“ říká Lenka Tlapáková z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Metoda snímkování má proto existující meliorace přesně zaměřit. „Jsme schopni snímkovat terén do druhého dne. U družice je problém, že snímá permanentně celý svět, ale ne tak často místo, které chcete. Na pilotované letadlo se čeká klidně až měsíc. U dronu je výhoda, že můžeme snímkovat od jednoho centimetru na pixel, což v praxi znamená, že můžeme dělat extrémně vysoké rozlišení fotek,“ řekl Jakub Karas z firmy, která snímkování provádí.
Snímkování je díky navigaci GPS velice přesné
Zanedbané drenážní trubky přitom mohou lidem přivodit nečekané, ale velké potíže. Například když se někdo na svém pozemku rozhodne vysázet rychle rostoucí dřeviny.
„Jejich kořeny prorostou až k potrubí, které pak poškodí. To může ovlivnit celou stavbu i pozemky okolních vlastníků,“ uvádí Tlapáková. Snímkování pomocí dronů je velice přesné, a to díky vestavěné navigaci GPS. V mžiku tak odborníci vidí zemský povrch z výšky 80 až 280 metrů s přesnými souřadnicemi.
Na letoun, který se dá zneužít i jako špionážní prostředek, si podle něj zatím nikdo nestěžoval.
„Nelétáme lidem nad pozemky, abychom je šmírovali. To je proti legislativě. Zatím to lidi spíše zajímalo. S dronem jsme létali v Hřensku, když byli povodně, a to na místa, kam se nebylo prakticky možné dostat. Pro bezpečnostní účely to má velký potenciál,“ uvádí Karas.
