„Přišel ke mně domů dvoumetrový chlap a křičel, ať zaplatím. Dokonce mi zlomil čagan a hodil mi ho pod nohy,“ stěžovala si osmdesátiletá Marie Helienková z Nového Hrozenkova ombudsmance Anně Šabatové.
Ta nedávno se svými asistentkami naslouchala lidem, kteří za ní přišli do budovy krajského úřadu ve Zlíně.
Helienková popisovala loňskou nehodu. „Stála jsem s kolem na silnici a vytahovala si z něj nohavici. Shora přijelo auto a srazilo mě,“ vyprávěla.
Když pak za ní přišli policisté, podepsala prý ve stresu papír, ve kterém na sebe vzala odpovědnost za nehodu sama. Teď po ní chce protistrana za poškození vozu více než 21 tisíc korun.
Lidé chodili se smutnými příběhy a čekali pomoc
Od ombudsmanky se však seniorka dozvěděla, že jde o jednu ze situací, se kterými jí její kancelář veřejného ochránce práv nemůže příliš pomoct. „Jde o soukromoprávní spor, který nespadá pod naši působnost. V tomto případě bude lepší se obrátit přímo na soud,“ vysvětlila Šabatová.
Podobně smutné příběhy vyprávěla jejím kolegyním asi dvacítka lidí. Týkaly se například potíží s dědictvím, soudních exekucí nebo dorovnání nižšího slovenského důchodu ženě, která se na Slovensko provdala, ale po rozvodu už více než dvacet let žije ve Zlíně.
„Naše kancelář sídlí jen v jednom městě, proto se může pro některé lidi zdát nedostupná,“ osvětlila ombudsmanka jeden z důvodů aktuální šňůry návštěv po všech krajích. Její součástí jsou právě setkání s obyvateli.
„Máme za úkol probrat s lidmi jejich problém a zjistit, zda se jím ombudsmanka může ze zákona dále zabývat. Pokud to tak není, vybavíme je alespoň informačními letáky a sdělíme jim další možnosti, jak postupovat,“ objasnila asistentka veřejné ochránkyně práv Barbora Kubíková.
Nedávná návštěva Anny Šabatové byla vůbec první oficiální cestou ombudsmanky do Zlínského kraje. Podívala se i do domova pro osoby se zdravotním postižením v Kvasicích nebo do knihovny ve Valašském Meziříčí, kde se setkala s obyvateli města.
