Podnět k Ústavnímu soudu ohledně služebního zákona plánuje podat prezident Zeman poté, co Sněmovna přehlasovala jeho veto.
Pro Pavla Rychetského je situace ještě složitější tím, že jako člen Zemanovy vlády v roce 2000 schvaloval tehdejší návrh služebního zákona. „Nepochybně bude na místě, abych upozornil plénum Ústavního soudu, že mohou být pochybnosti, a aby ono rozhodlo, jestli mě vyloučí, či nikoli,“ řekl Rychetský v České televizi s tím, že by to podle něj bylo fér.
Sporný bod o náměstcích„Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení; člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky.“ |
Rychetský také odmítl, že by Ústavní soud rozhodl o služebním zákonu dříve než 1. ledna 2015 vstoupí v platnost. „Soud musí dát ‚žalovaným stranám’ Sněmovně a Senátu podání pana prezidenta a dát jim lhůtu pro vyjádření,“ vysvětlil.
Připomněl při této příležitosti, že v Česku není možní, jako například na Slovensku, pozdržet platnost zákona, než ho posoudí Ústavní soud.
Miloš Zeman usiloval o to, aby ze zákona zmizeli političtí náměstci. Už dříve politiky varoval, že když se nevzdají politických náměstků a zákon parlamentem projde, na Ústavní soud se obrátí. Důvod, proč chtějí strany politické náměstky, je podle prezidenta jediný. „Hodně slimáčků a málo kapustičky,“ řekl Zeman (více o Zemanových výhradách zde).
Prezident ve Sněmovně uvedl, že ustanovení o politických náměstcích je přílepek a ty už Ústavní soud dříve odmítl. Text stížnosti je podle něj hotový a čeká jen na to, až služební zákon vyjde ve sbírce zákonů.
Rychetský se k politickým náměstkům odmítl jakkoli vyjádřit. „Pak bych byl nepochybně vyloučen z rozhodování, protože bych dopředu zaujal stanovisko k normě, kterou budeme posuzovat,“ vysvětlil. Obecně pouze uvedl, že Ústavní soud nerad přezkoumává normy, kdy podání jde „proti vůli parlamentu.“
