Alexandru Visinescu je obviněný z podílu na vraždě šesti politických vězňů v nápravném zařízení Ramnicu Sarat, které v letech 1956 - 1963 řídil. Za Visinescova vedení zde zemřelo nejméně čtrnáct vězňů, mnoho dalších podle AFP nese trvalé následky, ať už fyzické či psychické.
„Ve své roli velitele obžalovaný (...) podroboval politické vězně podmínkám, jež je měly fyzicky zničit, odepíral jim zdravotní péči, jídlo, topení a vystavoval je týrání,“ stojí podle serveru Balkan Insight v textu obžaloby.
Od událostí, za něž je Visinescu souzen, uběhlo sice již více než padesát let, rumunské zákony ale žádnou promlčecí lhůtu pro závažné trestné činy neznají. Visinescovi, kterému hrozí doživotí , se hájí tím, že pouze poslouchal rozkazy.
Vězení ticha
Věznici Ramnicu Sarat, která leží asi stočtyřicet kilometrů severovýchodně od Bukurešti, se přezdívalo „vězení ticha“. Lidé zde totiž byli zpravidla drženi na samotkách, ani návštěvy za nimi nesměly. „Když vyšel z vězení, vážil takový statný muž, jako byl on, sotva třicet kilo a sotva mohl chodit,“ vzpomíná Nicoleta Eremia, vdova po generálovi Ionu Eremiovi, které byl v Ramnicu Sarat vězněn. „Jednoho zimního dne musel stát holýma nohama v kýblu ledové vody,“ popsala.
Valentin Cristea se do věznice dostal poté, co byl v roce 1954 odsouzen za „prozrazení státního tajemství“ vlastní tetě, která byla členkou protikomunistického odboje. V nechvalně proslulé věznici strávil sedm let. Dnes 84letý muž si pamatuje hlavně zimu, izolaci a hlad.
„Bylo proti pravidlům přibližovat se ke zdem, abychom nemohli mluvit s ostatními pomocí morseovky,“ řekl Cristea agentuře AFP. Vězni se podle něj nemohli dívat z oken a ve dne nesměli ani sedět na postelích.
Státní zástupci kromě Visinesca vyšetřují dalších 35 někdejších komunistických pohlavárů. „Bez nadsázky se to dá přirovnat k rumunskému Norimberku,“ uvedl ředitel Insitutu pro vyšetřování komunistických zločinů a památky rumunského exilu Radu Preda. „Tento proces je zvláště důležitý, protože vůbec poprvé čelí nástroj komunistického teroru,“ dodal.
Ze svých činů se bude zodpovídat mimo jiné i Ion Ficioru, někdejší velitel pracovního tábora Periprava, který podle serveru Balkan Insight čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Pokud bude shledán vinným, soud ho pošle nejméně na patnáct let do vězení.
