David Friedmann - Tři dělníci a parní rýpadlo, olej na plátně pochází z roku

David Friedmann - Tři dělníci a parní rýpadlo, olej na plátně pochází z roku 1947. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Malíř přežil Osvětim díky talentu, sokolovské muzeum o něm vydává knihu

  • 5
Přání Američanky Miriam Morrisové se konečně splní. Muzeum v Sokolově připravuje na příští rok stálou výstavu obrazů jejího otce - uznávaného malíře Davida Friedmanna. Pětapadesát pláten a kreseb darovala muzeu už v roce 2006. David Friedmann na Sokolovsku po 2. světové válce pobýval, tvořil a také se zotavoval po útrapách, jež prožil v koncentračních táborech.

Sokolovské muzeum nyní trochu v předstihu vydává knihu o Friedmannově životě a díle. Publikace vycházející za přispění Nadačního fondu obětem holocaustu i v angličtině a němčině zároveň poslouží jako katalog k chystané stálé výstavě v zámku.

"Část ze tří set výtisků také věnujeme školám a pozveme třídy na komentované prohlídky. Aby se děti seznámily se zajímavým životním příběhem Davida Friedmanna a s jeho obrazy s tématem holocaustu a hornictví," řekl ředitel muzea Michael Rund.

Miriam Morrisová je spolu s Rundem a historičkou Jitkou Mlsovou Chmelíkovou spoluautorkou knihy. Přispěla do ní a další texty připomínkovala na dálku z USA. Celoživotně se zabývá otcovým odkazem, pátrá po jeho ztracených dílech.

Přesný termín zahájení výstavy v Sokolově není jasný. Závisí na řadě okolností. Také na časových možnostech Miriam Morrisové, která slíbila, že na otevření expozice z New Yorku přicestuje.

Friedmann se narodil v Ostravě, před válkou studoval a pracoval v Berlíně, odkud po Křišťálové noci - pogromu na Židy - uprchl s ženou a dcerou do Prahy. Svá díla nechal v Německu, kde je zabavilo gestapo.

V říjnu 1941 odjíždí umělcova rodina prvním transportem do ghetta v polské Lodži. I tady v pekelných podmínkách Friedmann maluje, než s manželkou a dítětem skončí ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Přežil jen on díky svému talentu a rozmaru dozorců SS, které portrétoval.

Friedmann dostal pozvání na Sokolovsko

Po válce se malíř vrací do Prahy. Jeho obrazy na téma holocaustu udělala dojem na předsedu Svazu osvobozených vězňů. Nový známý pozval Friedmanna na Sokolovsko - do Habartova. Tady a v okolních městech uspořádal výstavy.

"Všichni Němci starší patnácti let museli podle nařízení představitelů obce povinně zaplatit vstupné a prohlédnout si výstavu. Jinak by nedostali potravinové lístky," líčí v knize Miriam Morrisová.

Aby se osvobodil od trýznivých vzpomínek, hledal umělec novou inspiraci v hnědouhelných dolech u Habartova. Do deníku si zapsal: "Měl jsem v úmyslu přestat žít minulostí. Rozhodl jsem se, že začnu nový život a tvořit současná témata. A tak jsem se na jaře 1947 opět vrátil do tohoto hornického kraje, abych vytvořil soubor obrazů ze života horníků. Vydařily se a slavily velký úspěch."

S velkým odstupem času se dokonce podařilo vypátrat osud dvou portrétovaných a později odsunutých osob - horníka Jana Bauera a mladé brigádnice Irmy Hornungové, rozené Mayerové. Vzpomněla si, že ji Friedmann maloval a pak už o něm neslyšela. Není divu. Malíř se v Československu v roce 1948 znovu oženil a v červenci 1949 manželé emigrovali do Izraele. Podařilo se jim oklamat úřady a vyvézt obrazy.

Miriam se narodila v roce 1950 v Izraeli. Odtud se rodina stěhovala v roce 1954 do USA. Navzdory svému věku (61 let) se Friedmannovi podařilo začít v New Yorku novou kariéru malíře velkoplošných plakátů pro jednu z agentur. Nakonec se usadil v St. Louis v Missouri. Když v roce 1960 získal americké občanství, škrtnul ve svém jméně jedno "n". Zemřel 27. února 1980 ve věku 86 let.