Výsledky šetření zveřejnila Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASORKD), která k němu dala loni v listopadu podnět.
Inspekce se zabývala událostí z podzimu minulého roku, kdy se při zahájení prací na rekonstrukci střechy zbortila část krovu (více čtěte zde). Většinu původní konstrukce nakonec nebylo kvůli poškození možné využít pro novou střechu, jak projekt předpokládal.
Podle Martina J. Kadrmana z ASORKD byly při kontrole památkářů v srpnu 2012 tři čtvrtiny krovu v pořádku a jeho bezproblémovému snesení nemělo nic bránit. Že by za pár měsíců shnil celý památkově chráněný krov, vylučuje i Památková inspekce ministerstva kultury.
"Inspekce na základě poznatků svých pracovníků z praxe v oboru nepředpokládá, že by za necelé tři měsíce mohlo dojít k významnějšímu zvětšení poruch jednotlivých prvků krovu v důsledku rozvoje biotického napadení dřeva. Dostupná fotodokumentace neprokazuje vyšší míru poškození konstrukce dřevokaznými škůdci oproti stavu před třemi měsíci," píše ve svém stanovisku inspekce.
Mariánskolázeňská pobočka společnosti BOLID M, která opravu střechy prováděla, se specializuje na rekonstrukce historických objektů. Realizovala například opravu střechy hradu v Bečově nad Teplou, nebo kupole Císařských lázní v Karlových Varech.
Petr Stránský, manažer staveb z mariánskolázeňské pobočky, dosud nemá zprávu se závěry inspekce k dispozici. Zopakoval však, že stavbaři pracovali podle platné projektové dokumentace a pod dohledem památkářů.
"Došlo i ke zpětnému vyhodnocení jednotlivých prvků krovu, které jednoznačně potvrzují, že více než osmdesát procent jich bylo významně poškozeno dřevokaznými škůdci," konstatoval Stránský. Proto podle něj v říjnu došlo k poklesu původního krovu. "Ten byl následně řízeně rozebrán ve větší míře než se původně předpokládalo," vysvětlil.
Součástí nového krovu dokončené opravené střechy je přibližně dvacet procent původní konstrukce.
Řezali nepoškozené části, zjistila inspekce
Ze zprávy památkové inspekce vyplývá, že v den zřícení krovu firma BOLID M rozřezávala jeho nepoškozené části a krov navíc nebyl podepřen ani stažen. Inspektoři to zjistili z fotografií. "V tomto nedostatku postupu prací spatřuje památková inspekce hlavní příčinu zřícení krovu," stojí v jejím stanovisku.
"Řez se samozřejmě provádí za poslední známkou poškození. Některé řezy na zdravých částech jsme prováděli, nicméně šlo třeba o dvoumetrový zbytek ze šestimetrového trámu, jehož dvě třetiny byly naprosto shnilé," uvedl Petr Stránský.
Zpráva památkové inspekce dále uvádí, že karlovarští a loketští památkáři dostatečně neprováděli fotodokumentaci a nedohlíželi na rozebírání krovu. S tím však nesouhlasí Miroslav Perout, tehdejší náměstek ředitele Národního památkového ústavu v Lokti a v současné době ředitel obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka.
"Dokumentaci v průběhu stavby jsme pořizovali. S ředitelem loketské pobočky NPÚ jsme byli na místě dokonce i v době, kdy se ten krov zřítil," vyvrací výsledky inspekce Perout.
