Hlavní postavou podivných úvěrů o celkové škodě téměř 1,5 miliardy korun (podle obžaloby) je bývalá šéfka obchodů v Komerční bance Jiřina Kaplanová. Ta už byla v roce 2006 odsouzena k pětiletému vězení, odvolací Vrchní soud v Praze ale rozsudek zrušil a kauzu vrátil na začátek. Uznáni vinnými, ale bez potrestání, byli také úředníci Ivana Neuhäuslová, Klaudie Nerglová, Eva Žižková a Zdeněk Husara.
Městský soud v Praze zatím četl obžalobu a ve čtvrtek by měl vyslechnout obžalované. Kaplanové a ostatním hrozí v případě pravomocného odsouzení pět až deset let vězení. Komerční banka požaduje náhradu škody, podle ní by měl trestní senát při vynesení verdiktu rozhodnout o tom, že jí mají obvinění zaplatit celkem přes 1,2 miliardy korun.
Advokáti stíhaných trestnímu senátu předběžně sdělili, že jejich klienti s obžalobou nesouhlasí a obvinění odmítají.
Obžaloba: půjčili moc a falšovali papíry
Pětice se podle žalobce v letech 1998 až 1999 podílela na uzavírání úvěrových smluv s firmami kolem Františka Chvalovského a spol. Šlo o společnosti Satrapa, Českomoravská agrární společnost, Reality - Trading, Lounská mlékárna a Bohemia Wild. Kaplanová a další úředníci při tom údajně nezohlednili rizikovost obchodů, na něž měly peníze jít, nebo špatnou ekonomickou situaci firem, kterým banka finance poskytla. Některé společnosti prý nebyly schopné platit dřívější závazky vůči KB a některé je splácely jen z dalších peněz od banky.
Úředníci také podle obžaloby při uzavírání kontraktů na financování firem do podkladů vědomě uvedli nepravdivé údaje. Podíleli se tak prý na škodě, která bance vznikla - v celkové výši a v přepočtu téměř 1,5 miliardy korun.
Koncem loňského června padl nepravomocný verdikt v samotné kauze Chvalovský. Soud exšéfovi ČMFS uložil za stamilionové úvěrové podvody desetiletý trest vězení. Nepodmíněné tresty od šesti do osmi let vyměřil trestní senát i zbylým čtyřem mužům. Městský soud v Praze zároveň konstatoval, že se na úvěrových podvodech podíleli i Kaplanová a spol. (čtěte Bývalý fotbalový boss Chvalovský dostal 10 let za úvěrové podvody).
Chvalovský a další muži podle loňského verdiktu v letech 1998 až 1999 podali za různé společnosti u KB žádosti o financování obchodů jejich firem. Před bankou údajně předstírali, že peníze půjdou například na nákup zboží, masa nebo chmele, a jeho vývoz do zahraničí. V jednom případě měly být peníze určeny na zaplacení přípravných prací souvisejících s výstavbou obytného komplexu v pražském Střížkově.
Podle soudu si od KB nabrali úvěry v celkové výši téměř 1,5 miliardy korun. Půjčené finance ale podle nepravomocného verdiktu použili úplně jinak, především na splácení předchozích dluhů.