Autorka studie Anja Shortlandová použila k výzkumu denní satelitní snímky s vysokým rozlišením a zkoumala i noční světelné znečištění za posledních deset let. Zjistila přitom, že třeba v centrech jako je Garowe nebo Bosaso v somálském regionu Puntland, kde piráti vesměs sídlí, světelné znečištění výrazně vzrostlo.
Somálští pirátiSomálští piráti začali přepadat lodě v 80. letech 20. století. Většinou se rekrutovali z řad rybářů a tvrdili, že chtějí zabránit nelegálnímu rybolovu a přivážení odpadu k pobřeží. V 90. letech se začalo pirátství rozvíjet, lodní společnosti začaly za zajatá plavidla platit výkupné. Tehdy to byly desítky tisíc dolarů, teď jsou to stovky tisíc i miliony. |
To nasvědčuje mnohem většímu používání elektřiny díky ekonomickému rozvoji, píše ve studii a zároveň upozorňuje, že napříč dalšími částmi zbídačeného Somálska naopak využívání elektrické energie klesá, a to kvůli vyšším cenám nejen energie, ale i potravin a nekončícím bojům (celou zprávu si v angličtině můžete přečíst zde).
Denní snímky pak ukazují, že třeba město Garowe se v letech 2002 až 2009 téměř dvojnásobně rozrostlo a objevují se v něm kromě množství nových či opravených domů i industriální a komerční budovy. V ulicích také parkuje mnohem více automobilů, píše televize BBC na svém webu.
Na únosu jedné lodi vydělá až sto lidí
Průměrné výkupné za unesenou loď přitom vynese tolik, co export asi 16 500 kusů dobytka. A držení rukojmí (třeba v roce 2010 jich bylo 1 016) přináší práci místním kuchařům i obchodníkům. Pro zajištění jediné unesené lodi je zapotřebí až sto lidí, vypočítal list The Financial Times.
"Vypadá to, že pirátství vedlo k rozsáhlému ekonomickému rozvoji," říká Anja Shortlandová s tím, že bukanýři svou živností stojí i za navýšením místních platů v některých oblastech a vnesení alespoň jakési stability na některých místech jinak zcela nefunkčního státu.
Zároveň ale s sebou nese i negativní stránky jako třeba vysokou inflaci potravin. Kromě toho piráti dle Shortlandové investují peníze jen někde. Na pobřeží, kde přitom také působí, se už moc peněz z jejich lupu nedostane.
Nejvíce z pirátství profitují už zmíněná města Garowe a Bosaso. Kupříkladu Garowe je centrem pirátského regionu a piráti tam prý rádi vyhledávají a najímají rybáře kvůli navigaci. Bosaso zase slouží jako přístav, kterým k pirátům proudí vybavení jako komunikační technologie, lodní motory a zbraně.
Bosaso se svou pověstí města v obrovském rozvoji je atraktivní lokalitou pro úspěšné (dřívější) piráty k investování jejich nově nabytého bohatství do obchodu nebo pozemků, vysvětluje Shortlandová ve studii.
Skoncovat s piráty ano, ale ne násilně
Na závěr varuje, že s pirátstvím je navzdory tomu třeba skoncovat, protože i když menší skupiny lidí na bukanýrství profitují, nedá se to srovnat s tím, jakou cenu platí mezinárodní společenství za boj s pirátstvím.
To přišlo jen v roce 2010 včetně permanentní flotily v Adenském zálivu na 7 - 12 miliard dolarů. Zatímco na výkupném piráti vydělali na 250 milionů dolarů a i kdyby všechny peníze z lupu byly použity pro blaho místních komunit, bylo by mnohem levnější tento zdroj příjmu nahradit něčím jiným.
Je ale zapotřebí promyšleného řešení, které nebude mít těžiště na moři, ale na souši. A to by nemělo být násilné. Kromě zvýšení chudoby v oblasti by hrozilo, že by piráti mimo jiné mohli začít více spolupracovat s islámskými radikály z al-Šabábu a nakonec tak financovat ještě větší regionální nestabilitu a teror. Navrhuje proto nabídnout lokálním komunitám lepší alternativu výdělku než pomoc pirátům. Ti se totiž bez místních obejdou jen těžko.
