Chorvatsko je po Slovinsku druhou zemí někdejší Jugoslávie, která splnila podmínky přijetí do Unie. Přístupové rozhovory s Bruselem ukončil Záhřeb formálně na konci června, poté diplomaté připravovali přístupovou smlouvu.
Unijní prezident Herman Van Rompuy prohlásil, že Chorvatsko je v "evropské rodině" srdečně vítáno, zároveň ale upozornil, že země musí do očekávané integrace v roce 2013 pokračovat v reformách.
Připomněl tak, že Chorvatsku by hrozilo zmrazení možnosti čerpání z evropských fondů či jiné sankce, pokud by polevilo v úsilí zlepšit justici a v boji proti organizovanému zločinu a korupci.
Jen sjednocená Evropa může být mírovým faktorem
"Evropa se musí sjednotit, zahrnout i jihovýchod Evropy, protože jen taková Evropa může být mírovým faktorem ve světě," řekl bývalý chorvatský prezident Stipe Mesić, který se zasloužil o demokratizaci země po válce za nezávislosti v letech 1991 až 1995.
Vstup Chorvatska a v blízké budoucnosti zřejmě i vyspělého Islandu, který už má s Unií sladěnou většinu svého práva, bude na delší dobu zřejmě poslední. Bohaté státy, jako jsou Norsko a Švýcarsko, o členství zájem nemají a východoevropské země spolu s Balkánem ještě nejsou připraveny.
V Unii také zní hlasy volající po tom, aby se nejdříve vyřešily dluhové a hospodářské problémy, které v posledních měsících otřásají eurozónou, a teprve poté se začalo uvažovat o dalším rozšiřování. Kandidátský status mají vedle Islandu ještě Turecko, Černá Hora a Makedonie.
V rozhovorech postupuje rychle jen Reykjavík, zatímco Skopje a Podgorica jednat s Bruselem ještě nezačaly. Srbsku, další bývalé jugoslávské republice, se cesta do EU kvůli napětí na severu Kosova zkomplikovala. V pátek měl Brusel podle dřívějších očekávání udělit Bělehradu status kandidáta na členství, podle diplomatických zdrojů se tak ale stane nejdříve v březnu příštího roku.
