Vzkázal rovněž státům NATO, že pokud vyklidí Perský a Ománský záliv, zajistí Írán sám bezpečnost dodávek energetických surovin v tomto regionu. "Dlouhodobým řešením pro cizí síly je odchod z regionu," řekl Ahmadínežád a dodal, že své vojenské síly by měly z oblasti stáhnout zejména Spojené státy a Británie.
Řekl zároveň, že v této části světa není žádný skutečný důvod k ozbrojené konfrontaci. "Přivítáme jakýkoli nástroj, který zamezí srážkám a případnému konfliktu," konstatoval íránský vůdce a zmínil se v této souvislosti i o "horké lince" s Washingtonem.
Ahmadínežád se rovněž zabýval problémy íránské energetiky a poukázal na zájem své země o využití jádra. Rusko Íránu postavilo jadernou elektrárnu v Búšehru na jihu Íránu, která má projektovanou kapacitu jednoho tisíce megawatů, ale zatím funguje na 40 procent výkonu.
"Írán ale potřebuje dalších devatenáct tisíc," řekl prezident a vyzval ostatní státy světa, aby Íránu v řešení energetické situace pomohly. S Ruskem už údajně Teherán o nových jaderných elektrárnách jedná.
Západ íránské jaderné ambice sleduje s krajním podezřením, protože Teherán podezírá, že pod krytím jaderné energetiky buduje kapacity pro výrobu jaderných bomb. Írán taková obvinění odmítá.
