Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí bylo civilkářů maximálně patnáct tisíc, dlouhodobě nezaměstnaných je téměř čtyři sta tisíc. Opravdu se najde práce pro tolik lidí?
V mnoha nemocnicích, školách a obcích máme mnoho zaměstnaných cizinců. Uklízejí nebo dělají pomocné práce v kuchyních, a to bychom mohli zvládnout s "civilkáři". Máme málo jak asistentů ve školách, tak pomocných pracovníků ve zdravotnictví. Myslím, že práce se najde.
Chci, aby byli nezaměstnaní aktivnější, říká Lenka Kohoutová.
Co když ale přesto úřad práce vhodné místo nesežene?
Pokud úřad nenajde práci pro člověka, který by do toho systému spadal, bude dotyčný dál dostávat dávky, jako kdyby pracoval. Zpočátku s tím samozřejmě mohou být problémy, ale domnívám se, že do roka a do dne budou pracovat všichni, kteří by měli. Tato práce bude jen na poloviční úvazek, navíc se ti lidé budou míchat, někdo bude pracovat tři měsíce, někdo čtyři. Ta práce bude. Spíš tady nechci vidět ukrajinské pracovníky v nemocnicích, nechci se potkávat s lidmi, kteří tu často pracují na nejrůznější dohody a prapodivné smlouvy s pracovními agenturami.
Takže podle vás by nezaměstnaní nahradili nelegálně zaměstnané cizince?
Časem zcela jistě.
Stát chce udělat z nezaměstnaných civilkáře |
Nemáte strach, že by takové opatření zdeformovalo trh práce? Že by se tím vlastně vytvářeli noví nezaměstnaní?
To určitě ne. Ti lidé takhle budou dělat jen pár měsíců, navíc tyto práce potřebujeme. Vše ukáže čas. Nemůžeme se ale dál koukat na to, že vyplácíme nejrůznější dávky a nenutíme lidi pracovat. To vidím jako problém. V jiných státech zavádějí brigády a podobné činnosti právě proto, že je potřeba lidi aktivizovat. Pokud člověk zůstává déle než tři měsíce nezaměstnaný, ztrácí veškeré pracovní návyky. A to je špatně.
A jak chcete lidi přimět, aby na tyto práce skutečně docházeli? Aby se třeba nevymlouvali, že jsou nemocní?
Nepřítomnost v práci by spadala do běžného ranku omluv. Podobně jako pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny a podobně. Jednáme o tom, zda by bylo možné dělat jeden týden místo čtyř hodin denně osm a druhý týden mít volno. Chceme, aby to bylo variabilní. Člověk by neměl ztratit možnost najít si práci.
Budou nějaké sankce pro ty, kteří se budou práci úmyslně vyhýbat?
Ano, ten člověk může okamžitě přijít o nárok na jakoukoli podporu, pokud bude režim porušovat. Přece není možné, aby běžný pracovník, který chodí do zaměstnání, měl horší život než člověk, který je na dávkách. To nikoho z nás nesmí nechat v klidu.
V návrhu je ale stále hodně problematických bodů.
Proto na tom intenzivně pracujeme. Není to nic jednoduchého, je to průlomová záležitost.
Existuje nějaký klíč, podle něhož budou lidé přidělováni do určitých profesí?
To bude určovat úřad práce, který přihlédne k jejich schopnostem. I pokud se bude nezaměstnaný podílet na vlastní rekvalifikaci, bude to bráno, jako by pracoval. Nechci, abychom dál přihlíželi, jak sypeme z rukávu peníze na nezaměstnanost. Myslím, že to je i bič na černou práci, protože určitě i vy znáte někoho, kdo pracuje načerno a bere ještě příspěvky v nezaměstnanosti. Má to být aktivizace ve prospěch státu, když stát vydává finanční prostředky. Nic víc, nic míň. Nechceme nikomu nic upírat, chceme, aby byli lidé aktivní.
