Oddělení stížnosti rádia BBC4 nepamatuje, že by zaznamenalo více písemných stížnosti, emailových protestů a pobouřených telefonátů.
Nešťastnice, která ambiciózně sprovodila že světa jednu z nejoblíbenějších figur seriálu, ťala do živého. Starší, a vesměs univerzitně vzdělání posluchači jsou totiž ve svých běžných reakcích klasickou ukázkou anglického stoicismu a chladného nadhledu. Libují si v projevování nesouhlasu a nadřazenosti v tak jemných formách, že neškolenému cizinci často ani nedojde, že byl právě rozcupován na kusy. Avšak vášnivá reakce na jubilejní díl Archers si nezadala s rozhořčením vlastním spíše jižanským trhovcům:
„Už nikdy, nikdy víc si nenaladím vaši stanici!“
„Zabít Nigela? Nařídili vám to shora?! Toto je konec! Poslouchala jsem Archers od svých tří let. Teď, po třiatřiceti letech věrného poslechu, mám dost a končím!“
„Jaká nestoudnost! Jaká lacinost! Jak trpké zklamání. Moje babička vás poslouchá, moje matka vás poslouchala. O mě jste právě přišli!“
Kalendář na rok 2011 s jubileem seriálu The Archers
Obal jednoho z CD vztahujících se k seriálu The Archers
Vysílání o fiktivní rodině farmářů Archerových začalo v padesátých letech na pokyn ministerstva zemědělství. Vláda se prostřednictvím každodenního půlhodinového vysílání snažila navést zemědělce k chování zvyšujícímu produktivitu práce a pobízet k dobrovolné šetrnosti obyvatelstvo závislé na potravinových lístcích. Kupodivu seriál se chytl, jeden čas ho poslouchalo až šedesát procent dospělých Britů. A Phillip Larkin, náležející k největším anglickým moderním básním, psal roku 1957 v jednom ze svých (teprve vloni vydaných) dopisů, že ho při životě drží „Archers a jiné formy nereálna“ Poslouchal, nudil se při tom, a představoval si, jak by do agrárního vysílání zamontoval postavu prostitutky, násilí a „smrt rozpáráním zdivočelým býkem“…
Internetová stránka The Archers s archivními záběry z historie seriálu
V roce 1970 sice spolupráce s ministerstvem zemědělství skončila, ale Archers mají dodnes speciálního agrárního experta a na jeho blogu si můžete najít třeba nejefektivnější metody boje s plicním onemocněním ustájeného dobytka.
Nicméně k nelibosti posluchačů - v samotném vysílání - se v posledních letech fiktivní vesnice Ambridge a její problémy spíše začaly podobat londýnské komunitě, než reálnému anglickému venkovu. Jak nenávistně píše pravicový redaktor v Daily Mail „anglický venkov se podle jemně levicové BBC hemží beztřídními Indy, městskými homosexuály, zelenými a mladými liberály“.
Pořad Archers tedy vznikl coby nástroj propagandy. Původně sloužil ministerstvu zemědělství. Teď pro změnu, tvrdí lidé z Daily Mail i jiní, slouží intelektuálům v BBC, kteří jsou intuitivně nepřáteli konzervativního venkova a mají potřebu neustále rozšiřovat jeho zaostalé obzory. Pravicoví komentátoři a zklamaní posluchači svorně podezírají producenty z toho, že vraždou noblesního Nigela si aspoň v Archers splnili svůj dávný sen sociálního inženýrství: konečně se zbavili nenáviděné šlechty!
Na skutečném anglickém venkově se to šlechtici totiž pořád ještě hemží.
