Dopravní experti upozorňují na to, že určit viníka nehody, která vznikla nedodržováním bezpečné vzdálenosti, je přinejmenším obtížné a vina se často automaticky připisuje řidiči, kterému se nepodařilo dobrzdit.
Na to spoléhají i agresivní řidiči, kteří se na silnicích rozhodnou "vyškolit" ty, kteří jim brání v rychlé jízdě, a prudce před nimi zabrzdí. Pokud neexistují svědci, viníkem nehody se v takových případech často stávají nevinní.
Podle stejného scénáře se odehrála i nehoda, kterou údajně zavinil podnikatel Aleš Trpišovský svou hazardní jízdou. Právě ona rozpoutala novou diskuzi o silničním zákoně.
Trpišovský na dálnici D1 na konci loňského roku předjel auto, vmáčkl se před něj a dupl na brzdu. Chtěl tak vytrestat řidiče, který mu dostatečně rychle neuvolnil jízdní pruh. Řidič druhého auta však nestačil dobrzdit. (více o nehodě čtěte zde)
V úterní MF DNES čtěte, jak poznat, že své auto stihnete bezpečně dobrzdit.
Podnikatel je vyšetřován jako viník jen proto, že se policii ozvalo několik svědků, kteří nehodu viděli. Těsně po nehodě se podnikatel snažil svést nehodu na druhého řidiče. S ním i s policií navíc vyvolával konflikty.
"Trpišovský si myslel, že když tam nejsou svědci, kamera, tak je to automaticky můj problém. Policistům odmítal cokoliv komentovat, všechno sváděl na mě a chtěl odjet, ať si to na místě vyřeším sám," svěřil se iDNES.cz po nehodě řidič druhého vozu.
Stejně jako Trpišovský přitom uvažuje i řada dalších agresivních řidičů. Tomu by do budoucna mohla zabránit právě úprava zákona, která by stanovila, co přesně lze považovat za bezpečný odstup mezi vozy.
Zákon tuto problematiku zatím řeší jen velmi vágně. Za bezpečnou vzdálenost označuje takovou, kdy je řidič v krizové situaci schopen bezpečně zabrzdit.
Soudní znalci by například nově stanovili minimální odstup na dálnici na 72 metrů. To je vzdálenost, kterou auto ujede ve 130kilometrové rychlosti za dvě sekundy. V Německu nebo Rakousku zkrácení bezpečné vzdálenosti ať už zezadu nebo zepředu tvrdě trestají.
