Pro Asiu Norínovou, pětačtyřicetiletou matku pěti dětí, vše začalo před rokem a půl banálním sporem o misku vody. Ženy z Ittan Wálí tenkrát společně pracovaly na poli za vesnicí a ve vedru dostaly žízeň. Paní Asia, jíž přátelé přezdívají Bibi, jim nabídla vodu, ale nikdo si nevzal.
Je totiž křesťanka a voda podaná křesťankou musí být přece nečistá - tak se muslimové ke křesťanské menšině v Pákistánu chovají celkem běžně. Ještě pořád to pro negramotnou Asiu Norínovou mohlo dopadnout dobře, tedy jen dalším šrámem na duši. Paní Norínová se však neudržela a na urážku odpověděla urážkou.
Pákistán chce popravit křesťankuZa údajné rouhání proti proroku Mohamedovi |
Co konkrétně řekla, netušíme. Nejspíš cosi nelichotivého o proroku Mohamedovi. Přesně zjistit to nejde, neboť podle pákistánského práva je trestné už samo opakování rouhačských slov - u soudu tedy v žádném případě nesmějí zaznít.
Ale to jsme poněkud předběhli. Vývoj rychle nabral pro nás nepochopitelné obrátky. Když ženy přišly z pole, o všem se doslechl místní mulla, který proti rouhačce okamžitě poštval své ovečky. Před ubitím k smrti rozzuřeným davem ji spasili místní policisté, kteří nešťastnici vzali do vazby.
Boj o její záchranu trvá, přimlouval se i papež
Brzy se ukázalo, že policii nešlo o to, aby Asiu Norínovou chránila. Vyšetřovatelé ji promptně obvinili z urážky islámu a jeho proroka Mohameda. Po osmnáctiměsíčním pobytu ve vazbě byla venkovanka 6. listopadu odsouzena k trestu smrti oběšením. Podle kontroverzního zákona o rouhání dostala nejvyšší trest jako vůbec první žena v Pákistánu.
V Pákistánu se chystají popravit křesťanku Asiu Bibiovou
Asia "Bibi" Norínová (uprostřed) na snímu z 20. listopadu
Tím však nic neskončilo, naopak lze říci, že až tehdy všechno vlastně začalo. Případ Asii Norínové totiž vzbudil obrovskou pozornost. Nejen v Pákistánu, ale i ve světě. Na jedné straně proběhla řada akcí na její podporu, a to i mezi místními umírněnými muslimy, u pákistánských úřadů se za ni přimlouval papež Benedikt XVI. i řada světových politiků, na straně druhé radikální islamisté volají po její krvi.
Prezident jí chce udělit milost, soud to zatrhl
Naděje pro Asiu Norínovou ještě nezemřela. Pákistánský prezident Alí Zardárí prohlásil, že je připraven udělit odsouzené křesťance milost. O víkendu mu to však nejvyšší soud zakázal, přinejmenším do doby, než sám rozhodne o jejím odvolání. Ministr pro záležitosti menšin Šabház Bhattí poté podle agentury AP uvedl, že pokud by soud rozsudek nezvrátil, hlava státu Norínovou omilostní.
Stane-li se tak, bude to od nepříliš populárního prezidenta akt značné odvahy. Proti němu totiž stojí mocné islámské kruhy, jež se snaží vyvíjet nátlak, aby Zardárí svého práva nevyužíval. Islámské politické strany hrozí celonárodními protesty, exekuci křesťanky požaduje také sdružení právníků z paňdžábského regionu Šejkhupura, odkud Norínová pochází.
Islámský duchovní vypsal za její smrt odměnu
Fundamentalistický islámský duchovní Júsuf Kuréší dokonce vyhlásil: "Mešita Mohabat Chán v Péšávaru vyplatí odměnu půl milionu rupií (téměř 108 tisíc Kč) komukoli, kdo Asiu Norínovou zabije." To je jeden z důvodů, proč obhájci lidských práv připomínají, že ani akt milosti nemusí její život zachránit. Jakmile totiž soud ohlásil její vinu, každý muslim ji může zabít s jistotou, že za tento "bohulibý" skutek má vstupenku do ráje jistou.
Již několik křesťanů, kteří byli obviněni, či dokonce usvědčeni z rouhačství, a odpykali si trest (vždy se nemusí jednat o trest nejvyšší), bylo v Pákistánu zavražděno. Těžko říci, jak přinejmenším z našeho pohledu zrůdná záležitost dopadne. Pravda je, že v Pákistánu je každý rok podle kontroverzního zákona o rouhání odsouzeno na smrt několik desítek křesťanů.
Pákistánští muslimové požadují v Láhauru vykonání trestu smrti nad odsouzenou Asiou Norínovou (26. listopadu 2010)
Pravda však také je, že ještě žádný případ neměl takovou publicitu jako ten Asii Norínové. V Pákistánu začaly dokonce sílit hlasy volající po zrušení rouhačského zákona. "Paní Norínová je zjevně další obětí předsudků, jimiž jsou prostoupeny naše instituce. Zákon o rouhání je už 20 let nástrojem šikany komunit těch slabších. Je čas ho zrušit," uvedla poslankyně parlamentu Sherry Rehmanová. Za současné situace v zemi by se však jednalo o zázrak.
Pákistán a křesťanéKřesťané tvoří zhruba tři procenta ze 175 milionů obyvatel islámského Pákistánu. V zemi, kde bují náboženský extremismus, nemají "na růžích ustláno". Příslušníci křesťanské menšiny bývají často pronásledováni, místy se stávají oběťmi násilných akcí. Významným nástrojem proti křesťanské (ale třeba i hinduistické) menšině je zákon o rouhání z roku 1986. Ten předepisuje tresty za nevhodné poznámky o proroku Mohamedovi. Usvědčený může dostat pokutu, vězení, ve "vážných" případech i trest smrti. Protože stačí jen udání a není potřeba svědků, je uplatňování zákona vlastně terorizováním menšin. Žádný pokus o jeho zrušení neuspěl. Ukazuje se, že ani mocná armáda si dnes nedovolí vzdorovat náboženským silám, které v případě zmírnění zákona hrozily masovými nepokoji. |
