Devětasedmdesátiletá Biljana Plavšičová je jedním z nejvyšších politiků z bývalé Jugoslávie, které Haag zatím odsoudil (kupříkladu někdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič zemřel během procesu v cele a verdiktu se už nedočkal). Trest si odpykává ve Švédsku, ve věznici Hinseberg severně od Örebro.
Koncem října bude mít za sebou dvě třetiny trestu a za dobré chování bude moci na svobodu. Umožňuje to švédské právo, a to bez ohledu na závažnost zločinu, kterého se odsouzený dopustil, vysvětlil haagský soudce Patrick Robinson. Plavšičová by tak mohla ze žaláře vyjít 27. října, napsaly agentury.
Biljana Plavšičová, bývalá profesorka biologie z univerzity v Sarajevu, se v roce 1990 stala první ženou, jež zasedla v tříčlenném prezidiu Bosny a Hercegoviny (tehdy ještě socialistické republiky v rámci Jugoslávie).
Od února do května 1992 byla jednou ze dvou úřadujících prezidentů samozvané Republiky srbské v BiH, načež se stala viceprezidentkou a nakonec členkou velení bosenskosrbské armády.
Daytonská dohoda, jež v roce 1995 ukončila bosenskou válku, vykázala z politiky bývalého předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče, Plavšičová se stala prezidentkou Republiky srbské a byla jí do roku 1998.
Haagu se vydala sama v roce 2001. Měla čelit obžalobě ze zločinů proti lidskosti či z podílu na genocidě, ale s tribunálem se dohodla: přiznala vinu, čelila jen jednomu bodu obžaloby (zločiny proti lidskosti) a dostala "jen" 11 let - konkrétně za "podíl na politických, rasových i náboženských perzekucích" nesrbského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny. Podle ICTY například pozvala do Bosny ze Srbska kruté polovojenské jednotky, které bosenským Srbům pomáhaly při etnickém čištění.
Radovan Karadžič v soudní síni.
Její někdejší šéf Radovan Karadžič spravedlnosti třináct let unikal. Lapili ho až loni v létě na kraji Bělehradu, kde žil pod cizím jménem jako alternativní léčitel a maskoval se obřími brýlemi a mohutným knírem. Karadžič teď v Haagu čeká na proces, ten by měl začít - i přes jeho protesty - 19. října. Karadžič čelí jedenácti bodům obžaloby z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a z genocidy ve Srebrenici. Vinu odmítá. - přečtěte si Proces s Karadžičem by měl začít 19. října
Bosenská válka v letech 1992-1995 si podle střízlivějších odhadů vyžádala na sto tisíc obětí. Jen genocida ve Srebrenici z léta 1995 si vzala přes osm tisíc životů. Byla to nejhorší etnická čistka v Evropě od druhé světové války.
