Po příletu na mezinárodní letiště Bermud se propuštěným vězňům zjevně ulevilo. "Vyrůstali jsme v komunismu a vždycky jsme snili o životě v mírumilovné a svobodné zemi jako je tato. Dnes jste nechali zaznít zvony svobody," citovala agentura Reuters Abdula Nassera, který hovořil i za své druhy, zadržované na Guantánamu po sedm let.
Obhájci muslimů uvedli, že muži budou na Bermudách zahrnuti do tamního pracovního programu pro zahraniční dělníky.
Propuštění první čtveřice proběhlo ve stejný den, kdy Čína zopakovala svůj požadavek na repatriaci všech 17 zadržených Ujgurů. Nelíbí se jí, že by "tyto teroristy" měly přijmout třetí země. Američané však stáli za svým - Ujgury do Číny nevydají, protože by ve svém původním domově čelili pronásledování. - čtěte Dejte nám Ujgury z Guantánama, jsou to teroristé, zlobí se Čína
Americké úřady ještě nedávno uvažovaly o tom, že by některé z Ujgurů převezli do státu Virginia, kde žije ujgurská komunita. Kvůli ostrým protestům z Kongresu ale od těchto plánů upustily.
"Když političtí oportunisté blokovali spravedlnost v naší vlastní zemi, Bermudy svému starému příteli (USA) připomněly, co znamená spravedlnost," uvedla Sabin Willettová, která spolu s dalšími Američany Ujgury právně zastupuje.
Británie nad rozhodnutím bermudské vlády vyjádřila znepokojení. "Dali jsme bermudské vládě najevo, že měla konzultovat se Spojeným královstvím, zda toto spadá do jejích kompetencí, nebo zda to je záležitost zahraniční nebo bezpečnostní politiky, za kterou bermudská vláda není zodpovědná," uvedla mluvčí britského ministerstva zahraničí.
Že je tato záležitost velice citlivá, dokládá i tvrzení amerického ministerstva zahraničí, podle něhož dnes o přesídlení Ujgurů na Bermudy jednala jeho šéfka Hillary Clintonová se svým britským protějškem Davidem Milibandem.
Obhájci tvrdí, že Ujguři se proti USA nikdy neprovinili žádným násilím a do rukou Američanů se dostali za tučný peníz od místních "lovců lidí". Za každého americká armáda údajně zaplatila pět tisíc dolarů.
Všech sedmnácti čínských muslimů zadržovaných na kubánské základně se měl původně ujmout tichomořský ostrov Palau. Včera souhlasil s jejich dočasným převzetím coby výrazem vstřícnosti vůči americkému prezidentu Baracku Obamovi. Stále se tak může ujmout zbývajících třinácti.
"Zda tito muži půjdou k nám, záleží pouze na nich. Každého se zeptáme individuálně," řekla německému serveru Spiegel Online ministryně zahraničí státu Palau Sandra Pierantozzi. USA prý její zemi slíbily za každého z převzatých vězňů 85 tisíc dolarů. - čtěte více o jednání s Palau
Věznici v Guantánamu na Kubě kritizovala řada organizací na ochranu lidských práv. Obama ji krátce po svém lednovém nástupu do Bílého domu nařídil uzavřít, americká administrativa však musí vyřešit, kam propuštěné vězně umístit.
Některým z nich by v jejich vlasti hrozilo pronásledování. Američané proto oslovili několik zemí včetně členů EU, zda by některé z propuštěných vězňů nepřijaly. Na americké půdě proti přítomnosti vězňů protestovali především republikáni, podle nichž tito lidé představují bezpečnostní hrozbu.
Na Guantánamu nyní zůstává 234 vězňů. V úterý byl do New Yorku převezen první zadržený z této věznice, čeká ho tam civilní soud. Tanzanec Ahmed Khalfan Ghailani, důležitý člen mezinárodní teroristické sítě Al-Kajda, je podezřelý, že se v roce 1998 zúčastnil atentátů proti budovám amerických velvyslanectví v Tanzanii a v Keni. Při nich tehdy zemřelo více než 220 lidí a další tisíce byly zraněny. - čtěte více o případu Ghailaniho
