Jde o největší katastrofu v dějinách země za posledních 100 let. Jaká je v Austrálii atmosféra?
Tato tragedie postihla přímo či nepřímo celou Austrálii, všechny lidi. Ve zprávách se téměř o ničem jiném nemluví. Politické strany uzavřely příměří a neobyčejně usilovně se všichni snaží řešit situaci. Nyní zejména to, co se děje teď, ale již plánují strategii pro obnovu měst a městeček, která v podstatě zmizela z povrchu zemského.
Docent Jiří Neužil - Český vědec, který vede česko-australský tým zkoumající látky na rakovinu pohrudnice.
Jak vnímají Australané pomoc úřadů lidem, kteří jsou požáry zasažení? Je podle nich dostačující a rychlá?
Většina lidí je za pomoc úřadů, která je velmi dobrá, velice vděčná. Samozřejmě při katastrofě takovéhoto rozsahu se občas nějaké problémy vyskytnou. Navíc, lidé postižení katastrofou jsou ve velice specifickém stavu mysli, tedy mnohdy v šoku, jsou frustrováni atd. Je to dost šílené.
Záchranáři a vyšetřovatelé v Steels Creek, kudy se přehnal ničivý požár. (11. únor 2009)
Australané se vrací po ničivých požárech domů, nachází jen trosky
Nakolik se do záchranných prací zapojili dobrovolníci?
Řada lidí, kteří se podílejí na bojích s požáry a na pomoci postiženým, dobrovolníci jsou. V Austrálii mimo města je většina lidí organizována v dobrovolnických požárních sborech, neboť požáry menšího a středního rozsahu jsou zde běžné. Hodně se také v pomoci angažují různá místní komunitní centra. Samozřejmě celé je to organizováno profesionálně a na komplikovanějších akcích pracují lidé k tomu vyškolení, profesionálové.
Čím dobrovolníci přispívají? Materiální pomocí na dálku, nebo přímo na postižených místech?
Obojí. Do oblasti se také odebrala řada vyškolených lidí, kteří se snaží hovořit s postiženými a pomoci jim i psychicky, což je a bude asi tím nejtěžším dědictvím katastrofy. V celé Austrálii se konají sbírky. Včera při kriketovém utkání Austrálie proti Novému Zélandu se vybraly 3 miliony dolarů, za tři dny celkem přes 30 milionů dolarů. Organizují se odběry krve pro pomoc popáleným, jichž jsou možná až tisíce.
Média zmiňují, že některé požáry byly založeny úmyslně. Dokážete odhadnout, nakolik to je pravděpodobné?
To je více než jisté. Stejně tak, jako někdo je patologický vrah, který má radost z utrpení své oběti, jsou i žháři, pro něž je velkým zadostiučiněním sledovat utrpení lidí. Generální prokurátor Austrálie prohlásil, že v těchto případech budou žháře soudit z úkladné vraždy. Jisté je, že pro dotyčného žháře je lepší, aby byl chycen policií, než aby ho objevili lidé postižení následky požárů.
Jak vážně Australané berou protipožární předpisy?
Australané berou takovéto předpisy velmi vážně. U každého lesa je tabulka, na které je příslušným úřadem označeno, zda je období sucha, kdy je nebezpečí požárů. Nedovedu si vůbec představit, že by si Australan při zákazu rozdělávání ohňů udělal táborák či malý ohýnek. Jednak jsou za to ohromné pokuty - ale hlavně to nikoho ani nenapadne. Právě proto, že jsou požáry v Austrálii tak rozšířené, chovají se zde lidé velmi disciplinovaně.
Řada lidí jakoby ignorovala varování úřadů a nezahájila včas evakuaci. Čím si to vysvětlujete?
Tohle je velice těžká otázka. Nemyslím, že by příliš mnoho lidí ignorovalo výzvy k evakuaci. Ono to totiž přišlo všechno šíleně rychle. Stačí, aby se trochu změnil směr větru, a městečko, které se zdálo byt bezpečné, zachvátí požár. V sobotu byla ve Viktorii teplota 46 až 48 stupňů, vál velice suchý vítr z vnitrozemí o vlhkosti asi 20 procent a rychlosti 60 až 70 kilometrů za hodinu. Při takové situaci se nedá předvídat téměř nic. Stává se, že se v té výhni doslova utrhne kus plamene, který přeskočí řeku, načež začne hořet na druhém břehu, kde jsou lidé zdánlivě v bezpečí. Pamatuji se, když v 90. letech byly velké požáry v okolí Sydney, tak shořely domy v některých okrajových částech města. V jedné ulici ve čtvrti Como došlo k tomu, že na jednom jejím konci hořelo, na druhém nikoliv. V ulici, lemované domy, se vytvořil velice silný průvan, který nasál plamen a ten ulicí, dlouhou přes 100 metrů proběhl ve zlomku sekundy. Všechny domy lehly popelem.
Ve státě Victoria oheň spálil téměř celá města. Jak dlouho může trvat, než se tam lidé vrátí?
V Austrálii jsou požáry menšího a středního rozsahu pravidelné. V průměru australská buš shoří jednou za 10 až 20 let. Příroda je na to tudíž dobře adaptovaná. V 90. letech z 95 procent shořel národní park Royal National Park jižně od Sydney. Území o rozloze 50 krát 20 kilometrů v podstatě lehlo popelem a z té pochmurné roviny pouze trčely pahýly stromů. Za rok ale obrazily malými větvičkami a za pět let nikdo nepoznal, ze tam došlo k požáru. Některé australské rostliny dokonce potřebují horko požárů, aby jejich plody, které roky leží na zemi, praskly a vysemenily se. To je příroda. U lidí je to jiné. Ale obnova totálně zničených komunit ve Viktorii bude mít u politických představitelů Austrálie velkou prioritu. Bude velká snaha postavit ta městečka od základů znovu. Nepochybuji o tom, že vláda Austrálie, jak federální, tak státní, udělá vše pro to, aby k tomu došlo co nejrychleji. Jak dlouho se teď nedá říci. Snad rok?
Kromě ohně lidi trápí i záplavy. Který z těchto živlů jim dělá větší starosti?
Stejně jako menší požáry jsou v Austrálii běžné, tak jsou běžné i záplavy. To, co postihlo Českou republiku před několika lety, v podstatě postihuje sever Austrálie každý rok. Lidé jsou na to ale připraveni. Řada domů v tropické oblasti Austrálie je na kůlech, v době dešťů lidé jezdí nakupovat ve člunech a podobně. Já sám jsem zažil záplavy, kdy se přes ulice valila voda, a proměnily se v rozbouřené řeky. Současné záplavy v severním Queenslandu jsou velkého rozsahu, ale bez lidských obětí. Jde spíše o to, že lidem přinášejí strádání a ničí jejich příbytky. Ale i na tuto pohromu australská vláda vyčlenila velké prostředky.
Jak se chovají zvířata - domácí i divoká?
Co se týká divokých zvířat, ta jsou na požáry zvyklá a s předstihem vycítí, že se blíží nebezpečí, takže včas stačí uprchnout. Domácí zvířata to mají těžší, neboť takový smysl nemají dobře vyvinutý. Navíc bývají uvázaná někde ve stáji, což jim ztěžuje situaci. Při současných požárech ve Viktorii se na jedné farmě majitelé snažili uvolnit a před požárem zachránit své stádo koní. Nezvládli to dosti rychle - a v požáru zahynuli lidé i zvířata.
Jiří NeužilDoc. Jiří Neužil, CSc. * 1958Absolvent VŠCHT odjel v roce 1991 na šest let do Austrálie. V Sydney pracoval ve Výzkumném ústavu srdce. Poté několik let strávil v Německu, do Austrálie se vrátil v roce 2002. Před rokem a půl založil česko-australský vědecký tým, střídá laboratoře v Griffith University a v Biotechnologickém ústavu v Praze. Je ženatý a má dvě dcery. Má dva sourozence, bratr je vědec žijící v Singapuru, sestra pracuje v Česku ve státní správě. |
