"Myslím, že to bylo přesvědčivé vítězství. Delegáti sněmu rozhodli velmi výraznou většinou v můj prospěch. Mě to samozřejmě těší, na druhou stranu je to ale závazek," řekl iDNES.cz čerstvě zvolený předseda Akademie věd.
"Mám poměrně konzistentní postoj k řadě věcí, vyjadřuji se otevřeně i ke kvalitě výzkumu na akademii. Mám pocit, že delegáti hodnotili určitou serióznost mého vystoupení, kde těch slibů nebylo mnoho, spíš jsem naznačil, že bude potřeba více pracovat. Potěšilo mě, že to vzali," vyjmenoval Drahoš důvody, které podle něho vedly k jeho vítězství.
Zvoleného kandidáta jmenuje do funkce prezident Václav Klaus. Vedení Akademie věd se ujme na sněmu 24. března.
Jiří DrahošNarozen v roce 1949 v Českém Těšíně. Vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 2005 je místopředsedou AV ČR. Zaměřuje se na hydrodynamiku vícefázových toků v chemických reaktorech. Publikoval 65 původních prací v mezinárodních časopisech, je spoluautorem deseti zahraničních a devíti českých patentů. Byl opakovaně zvolen do prestižní funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství (2006–2009). |
Drahoš se chce zaměřit hlavně na spolupráci s vysokými školami. Chtěl by, aby se častěji scházeli představitelé akademie a zástupci klíčových univerzit ve vědě a výzkumu. Hodlá také více podporovat mladé vědecké pracovníky, usilovat o rozšíření působení špičkových zahraničních vědců v českých ústavech a zajistit, aby se AV více účastnila mezinárodních projektů.
Drahošova protikandidátka Eva Syková je ředitelkou Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Kromě toho působí na Univerzitě Karlově a přednášela i v zahraničí. Je přední odbornicí na nervové kmenové buňky.
V případě vítězství chtěla Syková akademii přetvořit v moderní vědeckou instituci, více ji otevřít aplikovanému výzkumu a chtěla také více naslouchat ředitelům asi padesátky ústavů.
Klaus mluvil o oteplování, Topolánek nedorazil
Na volbu předsedy Akademie dorazil i prezident Václav Klaus. Na sněmu vyzval vědce, aby vrátili rozum do debaty o globálním oteplování. Je přesvědčen, že ve veřejných debatách nemají hlasy akademiků chybět.
"To je výzva," prohlásil prezident, který je znám svými pochybnostmi o hlavním podílu lidské činnosti na globálním oteplování. - čtěte Klaus v New Yorku: Panika kolem oteplování postupuje
Rovněž pozvaný premiér Mirek Topolánek se však omluvil. Akademikům zaslal dopis, kde jim vytkl, že zaujímají k politice i ke změnám, které výzkum a vývoj v Česku čekají, "postoj pasivní rezistence". Od nového vedení premiér očekává aktivní přístup.
"Premiérův dopis byl velmi věcný. Neměl bych problém se pod něj podepsat až na ten předposlední odstavec, v němž se zmiňuje o rezistenci a reformě. Podle mého názoru jde ale o komunikační zádrhel. Akademie věd není instituce, která se staví kriticky k reformě jako takové, i když některé její kroky kritizuje," míní Drahoš.
Na sněmu vystoupil i dosluhující šéf Pačes. Premiéra ve svém projevu ujistil, že akademie se staví k reformě vědy a výzkumu aktivně, a pochválil akademická pracoviště za to, že se podle posledních hodnocení jejich výkonnost neustále zvyšuje. Akademie ale podle něj stále nezaujímá pozici, na které by ji chtěli všichni vidět, a to na předním místě mezi evropskými a vědeckými institucemi.
Pačes stál v čele Akademie od roku 2005
Sněm, který má 258 členů, je nejvyšším samosprávným orgánem Akademie. Zasedají v něm ředitelé pracovišť, volení zástupci vědců, vysokých škol, průmyslu, obchodních kruhů, bank, významní domácí a zahraniční vědci i reprezentanti státních institucí. Akademie věd ročně přerozděluje na vědu a výzkum kolem 5,5 miliardy korun.
Pačes byl předsedou Akademie od března 2005, kdy nahradil Helenu Illnerovou. Pačes také předsedal Komisi pro posouzení energetických potřeb ČR, která vládě nastínila vývoj a možný dopad energetické politiky do roku 2050. - čtěte Pačesova komise doporučila vládě více energie z jádra
V roce 2007 i 2008 byl Pačes zmiňován jako možný kandidát na prezidenta republiky. - čtěte Kandidáti KSČM pro Hrad? Pačes či Bobošíková
