Srbské vládní letadlo s Karadžičem na palubě přistálo ve čtvrt na sedm ráno v Rotterdamu. Eskorta pak třiašedesátiletého architekta srebrenického masakru převezla do zadržovacího střediska ve Scheveningenu na předměstí Haagu. Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) stane Karadžič poprvé už zítra ve čtyři hodiny odpoledne, informovaly soudní zdroje.
Vyslechne jedenáct bodů obžaloby. Za genocidu, zločiny proti lidskosti a porušování ženevských konvencí mu hrozí doživotí, tedy nejvyšší trest, jaký může ICTY udělit.
Dva nejtěžší zločiny, které mu žalobci přisuzují, jsou masakr osmi tisíc civilistů po dobytí východobosenské Srebrenice a 43 měsíců dlouhé obléhání a ostřelování bosenského hlavního města Sarajeva. Srebrenica byla největším masakrem civilistů v Evropě od druhé světové války.
Podle svých právníků Karadžič využije práva vyjádřit se k obžalobě až třicet dní po jejím vyslechnutí. Předpokládá se, že samotný proces začne až za několik měsíců a potrvá několik let. Někdejší bosenskosrbský předák se hodlá hájit sám, stejně jako to dělal bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Ten nakonec zemřel v haagské cele, aniž stihl být odsouzen.
Právníci lhali, odvolání neposlali
Radovan Karadžič se před spravedlností skrýval dlouhých dvanáct let, z pozice prezidenta Republiky srbské byl donucen odstoupit v červenci 1996. Minulý týden ho zatkly bezpečnostní jednotky u Bělehradu, kde - k nepoznání zarostlý a pod falešným jménem - provozoval alternativní medicínu. - čtěte Karadžičův klid prý jistily falešná manželka i tajné služby
O jeho převozu do Haagu rozhodla srbská ministryně spravedlnosti Sněžana Malovičová, a to v souladu se zákonem definujícím spolupráci Srbska a Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, napsala srbská agentura Beta.
Karadžičovi advokáti se převoz snažili co nejvíc oddálit, přestože sami věděli, že úplně zabránit mu nelze. O víkendu prohlásili, že bělehradskému soudu poslali odvolání proti rozhodnutí vydat Karadžiče Haagu. Odeslali ho prý v pátek večer těsně před vypršením příslušné lhůty, a to z nejmenované pošty v Bosně, aby šlo co nejdéle. Dnes ale Karadžičův obhájce Svetozar Vujačič přiznal, že lhal - odvolání prý neposlal.
Karadžič nestačí, EU chce i Mladiče
Někdejší bosenskosrbský předák, pro řadu Srbů válečný hrdina a nikoli zločinec, je teď tedy v cele ve Schveningenu. Podle rodinných příslušníků neklesá na mysli a připravuje se na svou obhajobu. - čtěte Karadžiče čeká v Haagu ping-pong i bývalí váleční nepřátelé
Jeho vydání je důležitým signálem prozápadní srbské vlády, která se zformovala po předčasných volbách teprve před několika týdny. Kabinet tak dává najevo vůli spolupracovat s ICTY, a tím se přibližovat k Evropské unii.
Brusel ale sbližování podmiňuje právě plnou spoluprací Bělehradu s haagským tribunálem. A plná spolupráce znamená ještě vydání bývalého vojenského velitele bosenskosrbských jednotek Ratka Mladiče a také Gorana Hadžiče, někdejšího prezidenta samozvané Republiky srbská Krajina, kterou za války vyhlásili chorvatští Srbové.
"EU vyzývá Srbsko, aby pokračovalo v této cestě a našlo a převezlo do Haagu dva poslední obviněné, kteří stále unikají," uvedlo dnes v prohlášení francouzské předsednictví Unie.
Příbuzní ho budou moci navštívit
Radovana Karadžiče by v Haagu mohli navštívit jeho nejbližší příbuzní. Vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně Miroslav Lajčák dnes totiž zrušil zákaz cestování pro Karadžičovu manželku, syna, dceru a zetě. Zároveň jim úřad slovenského diplomata vrátil pasy, které jim odebral na počátku roku kvůli podezření, že Karadžičovi pomáhají při skrývání před spravedlností.
