Ačkoli soud uznal, že hrabě za války lidem na svém panství pomáhal a není ani pochyb o jeho protinacistickém smyšlení, na získání občanství to podle soudu nestačí.
To je totiž podmíněno i aktivním zápasem proti okupační moci. Tuto podmínku však hrabě Czernin podle soudu nesplnil.
O boji proti režimu lze prý mluvit pouze v případě, kdy člověk aktivně usiloval o oslabení či poškození vojenské okupační moci či pokud trpěl pod nacistickým terorem.
Jednání, které by se dalo označit za aktivní odpor, by navíc mělo mít nějaký vážnější účinek. "Zpravidla se jednalo o organizaci či podporu odbojového hnutí nebo jeho jednotlivých členů, aktivní účast na partyzánském hnutí nebo jeho podporu, případně získávání a předávání cenných informací," uvádí se v prohlášení Nejvyššího správního soudu.
Kontakty na protektora
Ten nezpochybňuje humánní jednání hraběte, který pomáhal lidem, když se dostali do svízelné situace.
"I při plném zhodnocení skutečností, které hovoří ve prospěch původního žadatele je však nutno konstatovat, že takovým chováním - ve světle rozhodovací praxe bývalého Nejvyššího správního soudu - nelze dovodit aktivní účast Eugena Czernina na zápasu s okupační mocí se záměrem tuto moc pokořit," uvádí se dále v textu prohlášení.
Mnohé důkazy navíc svědčí o společenských kontaktech hraběte se špičkami okupační správy, včetně říšského protektora. Czernin také několikrát poskytl dary nacistické straně NSDAP.
Třebaže soud připouští, že šlo o kontakty vynucené společenským postavením hraběte, nelze je bagatelizovat a leccos prý o žadateli vypovídají.
Soudí se už třetí generace
O přiznání občanství přitom Czernin požádal české soudy už v roce 1945. O deset let později zemřel, aniž by bylo řízení ukončeno.
Padesát let po válce se o to samé pokusil syn Rudolf, ale jeho žádost o pokračování řízení byla odložena.
Jako třetí z rodiny se na českou justici obrátil vnuk Karl-Eugen Czernin, když v roce 2005 podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které se mezitím k případu vyjádřilo.
Nynější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tak znamená, že potomci hraběte nemohou žádat o rozsáhlé polnosti a nemovitosti na jindřichohradecku, včetně tamního nově rekonstruovaného zámku.
Žadatelů je více
Czerninové přitom nejsou jedinou šlechtickou rodinou, která se snaží nárokovat si svůj dřívější majetek, zabavený po válce prostřednictvím Benešových dekretů.
Svého konfiskovaného majetku se snaží domoci i František Oldřich Kinský. Městský soud zrušil letos v lednu výnos ministerstva vnitra, který zpochybňoval šlechticovo české občanství. - více zde
Spor se vede například i o opočenský zámek, patřící rodině Colloredo-Mansfeld. Třebaže v roce 2001 soudy potvrdily, že majetek patří původním majitelům, v roce 2005 Ústavní soud všechny předchozí verdikty zrušil. Kristina Colloredo-Mansfeldová tak musela zámek v Opočně vrátit státu. - více zde
