Připomněla, že zatím je možno očkovat lidi proti meningitidě (zánětu mozkových blan a míchy) typu A a C. Pokud by byla vakcína také proti typu B, bylo by to podle ní velkou výhodou, protože vyvolává stejně těžké onemocnění.
Proti meningitidě C byli do loňska očkováni vybraní zdravotníci a jsou očkováni branci. Nemoc postihuje zejména mládež ve věku od 15 do 19 let a malé děti, onemocnět však může každý. Čtvrtina mladých lidí, které meningokok napadne, umírá.
Například předloni zemřelo v České republice 20 pacientů s tímto onemocněním. "Při zánětu mozkových blan zemře každý desátý pacient, při orgánovém selhání, v něž se infekce často rozvine, je úmrtnost 25 procent," upřesnila Roháčová.
Původcem nemoci je bakterie neisseria meningitidis, která se přirozeně vyskytuje v nose a krku pěti až deseti procent lidí. Nemoc však propukne jen u některých z nich - velmi často jí předchází katar horních cest dýchacích či velká fyzická zátěž, účast na kolektivních akcích, jako jsou diskotéky.
Podle informace agentury Reuters britští vědci při pokusech na Surreyské univerzitě naočkovali pokusné myši tak, aby byly imunní vůči široké škále druhů choroby, včetně nákazy meningokokem typu B.
S využitím poznatků genetického inženýrství vytvořili druh meningokoka typu B, který však není schopen nemoc vyvolat. Vakcínu vstříkli do krevního oběhu myší. Jejich imunitní systém vytvořil protilátky, jejichž prostřednictvím bojují se všemi třemi typy onemocnění. Při dalším výzkumu chtějí vědci v geneticky vytvořených kmenech bakterií identifikovat konkrétní bílkoviny, které tuto imunní reakci vyvolávají.
Mezi příznaky meningitidy se řadí celková nevolnost, vysoká teplota, zvracení, zimnice, bolest hlavy, svalů a kloubů. Může následovat ospalost, zmatenost, ztuhlost krku, vyrážka, poruchy vědomí, křeče. Protože se bakterie šíří do ostatních částí těla pomocí krevního oběhu, mohou být zánětem postiženy i další orgány, například oči, srdce.
