Pád hotelu zavinily nečistoty v bojleru

Louny - Pád lounského hotelu Oharka zavinily nečistoty v ucpaném pojistném ventilu jednoho z bojlerů. Nádoba na ohřev vody kvůli tomu vybuchla. Potvrdil to znalecký posudek, který mají k dispozici vyšetřovatelé tragédie. Odborníci tak vyvrátili původní předpoklad, že nehodu způsobila špatná manipulace s bojlerem na teplou vodu. V sutinách hotelu o Velikonocích zemřelo šest lidí.

"Závěr expertů zní, že pojistný ventil u bojleru zanesly nečistoty a nádoba pak v nejslabším místě explodovala, protože se zde nashromáždila pára," uvedl pro MF DNES mluvčí lounské policie Jaroslav Jenček.

Policisté mají sice k dispozici znalecký posudek, ani po měsících vyšetřování ale nedokážou stále říct, zda je někdo za tragédii odpovědný. Tedy zatím ani nechtějí uvést, zda někoho za nehodu budou stíhat.

"Úmyslné zavinění jsme už každopádně vyloučili. Zatím ale není jednoznačně vyloučené, že za výbuch a následné zřícení hotelu může svou nedbalosti některý z jeho zaměstnanců," konstatoval Jenček. "Případ je každopádně před uzavřením."

Při pádu zdí hotelu zemřelo šest sezonních dělníků z Polska. Sutiny prozkoumávali hasiči a záchranáři několik dnů. Statik pak nařídil rozebrání části hotelu, která byla také výbuchem poškozena a hrozila zřícením.

Hotel Oharka patří společnosti Lounské strojírny. Její představitelé se několik týdnů po nehodě vyjádřili, že nechají dostavit objekt do původního stavu.

PŘEDCHOZÍ UDÁLOSTI
Původní znalecký posudek hovořil, že bojler vybuchl kvůli vadné montáži, údržbě, provozu a v neposlední řadě i kvůli neznalosti obsluhy.

Za možnou příčinu zřícení hotelu označil výbuch bojleru už dříve František Jirota z ústeckého inspektorátu bezpečnosti práce. "Vyšetřování odhalilo špatnou elektroinstalaci a nefunkční systém regulace teploty vody v bojleru. To způsobilo explozi a destrukci nosných stěn," řekl.

Vadná elektroinstalace umožnila podle Jiroty přehřátí vody v bojleru na více než 150 stupňů Celsia. Nahromaděná pára a tlaková vlna roztrhla nádobu na dvě půlky a vymrštila je proti nosné konstrukci domu.

Policisté už dříve vyloučili, že by za výbuch mohl propan-butan, jak původně mysleli.

Stěny narušené výbuchem hrozily zřícením. Odborná firma je proto demontovala. Zbourána byla asi čtvrtina čtyřpodlažní, dvanáct let staré panelové budovy. Škody na objektu odhadl Jan Vaic, ředitel firmy Lounské strojírny, které objekt patří, na deset až patnáct milionů korun.

Příbuzní obětí odjeli domů
Šest příbuzných Poláků, kteří zemřeli v sutinách, se vrátilo domů. Společně s nimi opustila Česko i většina jejich příbuzných. Na severu Čech zůstali jen čtyři muži, kteří se ve spolupráci s polským velvyslanectvím postarají o převoz šesti těl.

Mluvčí polského velvyslanectví je spokojen s prací českých záchranářů
Skutečnost, že by někdo pozůstalé po tragédii na místě neštěstí v Lounech nějak omezoval, či dokonce pracoval liknavě kvůli tomu, že pod troskami leží občané Polska či dokonce Romové, kategoricky vyloučil také Pawel Krysinski, mluvčí polského velvyslanectví v Praze, které je od pondělka v kontaktu jak s lounskými úřady, tak s pozůstalými a jejich příbuznými.

Pozůstalí a ti, kteří vyvázli ze zříceného domu, si stěžují na postup českých záchranářů. Jejich příbuzní uvedli, že nedostávají o postupu prací žádné informace...
Nevím, že by se tak dělo. Jsem přesvědčen, a informace, které z Loun máme od pracovníků našeho konzulátu tomu nasvědčují, že je všechno v pořádku. Uvědomte si ale, že se na místě stala velká tragédie, pozůstalí jsou velmi rozrušeni.

Lounská radnice pomohla postiženým a jejich příbuzným najít střechu nad hlavou. Co požadovali Poláci po vás?
Nic. Je naší povinností postarat se o naše občany v zahraničí. Poskytli jsme jim nějaké finanční prostředky na uhrazení nejnutnějších nákladů spojených s pobytem a advokáta.

Proč advokáta?
Nehledejte v tom senzaci.

Nehledám.
Zemřeli tu lidé, bude potřeba vyřídit spoustu záležitostí s převozem těl přes hranice, který se chystá.

Ubytovaní bydlí ve stavebním učilišti v Lounech. Uvedli, že neví, zda v Čechách zůstanou i nadále. Také neřekli jak dlouho. Nemáte od nich konkrétnější informace?
My se musíme postarat o všechny obyvatele Polska, kteří se ocitnou v tísni. Těžko ale můžeme za někoho řešit záležitosti týkající se otázek délky pobytu a kam a kdy pojede.

O výbuchu v Lounech již tři dny informují všechna česká média. Jak je to v Polsku?
I ve středu 3. dubna jsou na místě polští novináři. Poláky samozřejmě zprávy zajímají. Všechny úterní noviny informovaly o tragédii na prvních stranách. Zprávu měly ještě v pondělí i televizní stanice a rádia.

Přibuzní zemřelých Poláků a konzulát nemají dost peněz na odvoz těl a tak se obrátili o pomoc na město Louny, to však na podobné věci nemá prostředky. Přednosta okresního úřadu Josef Kopic pak požádal dopisem o pomoc významné lounské podniky. Na odvoz těl, která jsou ve vinohradské nemocnici v Praze, bude potřeba asi sto dvacet tisíc korun.

Peníze darovala společnost Lostr, které hotel, kde Poláci přes léto žili, patří. Přispěl i nájemce Oharky, společnost K&D Hotelier.

Firmy na odvoz Poláků nepřispěly - čtěte ZDE.

V sutinách prý chvíli žili lidé
Někteří z šesti lidí, které o Velikonoční pondělí nad ránem pohřbila zřícená budova hotelu Oharka, ještě v sutinách žili.

Potvrdili to záchranáři, kteří bezprostředně po výbuchu a celý den hledali oběti neštěstí. Přitom přednosta okresního úřadu Josef Kopic den po tragedii prohlásil, že šestice zavalených Poláků byla na místě ihned mrtvá.

Podle záchranářů bylo jedno z objevených ženských těl schoulené do klubíčka v rohu malé místnosti a mrtvá žena si jakoby v hrůze kryla rukama obličej.

„Ta paní, kterou jsme vyprostili jako druhou oběť, měla promodralé rty a silně oteklý obličej. To je obvykle známkou dušení,“ uvedli záchranáři pro deník Blesk. Obdobné to prý bylo i u muže objeveného v její těsné blízkosti.

Záchranáři však tvrdí, že jen těžko se někdo z Poláků mohl bolestí ze zranění trápit. Ti, kteří nebyli hned mrtví, byli po nárazu tlakové vlny zřejmě v bezvědomí.

Romové chtěli pomoci s odklízením
Na to, že by lidé pod sutinami mohli ještě žít, upozorňovali ti, kteří z trosek vyvázli živí. Polka Marena Siwaková, které pod domem zemřelo pět příbuzných, se nechtěla od trosek hnout a neustále plakala, že záchranáři postupují pomalu.

Na to samé si pak stěžovali i Romové, kteří k místu tragédie dorazili z plzeňského centra InfoRoma a chtěli záchranářům pomáhat, aby práce v sutinách byla rychlejší.

V emotivních projevech upozorňovali na to, že záchranáři postupují pomalu, protože v troskách jsou Romové.

Tato tvrzení rázně odmítl Karel Mahovský, velitel hasičů, kteří na stavbě pracovali. Upozornil, že pozůstalí ke stavbě nesměli kvůli bezpečnosti a záchranáři nemohli pracovat za žádných okolností rychleji.

„Dělali, co mohli, nikdo nevěděl, jestli se nebudou pohybovat sutiny, či celá stavba. Neustále jsme museli trosky zkoumat. Zpočátku záchranáři dokonce hledali zavalené holýma rukama a lopatami, technika dorazila později,“ sdělil Mahovský.

Trosky odklízelo přes sto hasičů
Od noci z neděle na pondělí až do pondělního večera se na stavbě vystřídalo více než sto profesionálních i dobrovolných hasičů, pomáhali jim také vojáci.

Čtyři podlaží hotelu Oharka v Lounech se 1. dubna v noci zřítila. Záchranáři pátrají po pohřešovaných. (1. dubna 2002)

Čtyři podlaží hotelu Oharka v Lounech se 1. dubna v noci zřítila. (1. dubna 2002)

"Byl jsem v baru, šel jsem zrovna na záchod a v tu dobu se to stalo. Ránu jsem neslyšel. Něco mi spadlo na hlavu, já najednou ležel a pak jsem uviděl světlo a oknem jsem vyšel ven," popisuje zážitky z rána devatenáctiletý Jaroslav Lekov z Loun, který byl přímým účastníkem neštěstí v hotelu Oharka.