Schmögnerovou vyzvala k odstoupení předminulý týden její Strana demokratické levice (SDL), protože ji přestala důvěřovat. Ministryně to však odmítla udělat. Z funkce ji odmítl odvolat i premiér Mikuláš Dzurinda. SDL se nato rozhodla, že až do vyřešení případu se nebude účastnit koaličních jednání.
Po setkání s Dzurindou se Schmögnerová 23. ledna rozhodla, že demisi podá sama. "Nechci být záminkou pro oslabení vládní koalice," řekla tehdy Schmögnerová pro rádio Twist po setkání s premiérem Dzurindou, který jí poděkoval za práci, kterou vykonala.
Republikový výbor SDL 19. ledna vyslovil Schmögnerové nedůvěru a navrhl, aby odstoupila z funkce. Ona to však odmítla. Podle stanov SDL se vyslovení nedůvěry republikovým výborem jako nejvyšším výkonným orgánem rovná ztrátě nominace strany na příslušný post.
Dva dny nato už výbor zvolil v tajném hlasovaní nového kandidáta Františka Hajnoviče.
Premiér překvapil stranu i Schmögnerovou
Premiér Dzurinda se v úterý 22. ledna sešel s předsedou Strany demokratické levice Pavlom Koncošom, aby projednali změny na postu ministra financí.
Premiér však po setkání řekl, že není přesvědčen o potřebě odvolání Schmögnerové. Ujistil ale, že křeslo šéfa resortu financí podle koaliční smlouvy patří a bude patřit levicovým demokratům.
Koncoš po setkání podle deníku SME oznámil, že očekává, že situaci vyřeší sama ministryně. Vyloučil, že by se SDL pokusila odvolat svoji členku prostřednictvím parlamentu i její vyloučení ze strany.
Premiérovo rozhodnutí překvapilo i samotnou Schmögnerová, která podle SME vystoupila před novináři a zjevně zaskočená řekla: "Vážím si, že pan premiér ocenil moje působení ve vládě. Předtím jsme neměli možnost spolu hovořit. V této chvíli by jsem byla nerada, aby černý Petr zůstal v mých rukách. O dalším postupu budu informovat, jen co budu rozhodnutá."
SDL hrozila odchodem z vlády
Situaci kolem obsazení postu šéfa státní pokladny se v úterý večer věnovala i vládní koaliční rada.
Po hodině jednání členové SDL oznámili, že se necítí být vázáni koaliční smlouvou a až do vyřešení případu se nebudou účastnít koaličních jednání. Pohrozili, že pokud se kauza nevyřeší do 29. ledna, kdy letos poprvé zasedne slovenský parlament, bude SDL uvažovat o odchodu z vlády.
"Řešení je v rukách ministryně financí nebo předsedy vlády. Musí být v duchu rozhodnutí Republikového výboru SDL," zdůrazňoval podle SME v úterý Koncoš.
Dzurinda SDL vzkázal, že ústava jasně definuje možnosti odchodu ministra z úřadu a očekává, že SDL si vyřeší tento případ sama.
Partneři ve vládě se obávali toho, co bude dál. "Předseda vlády hraje vabank a je tu riziko, že vyžene SDL z koalice," řekl SME předseda další koaliční strany SOP Pavol Hamžík.
Předseda Strany maďarské koalice (SMK) Béla Bugár sice premiéra chápe, že brání ministryni, "ale jít proti koaliční straně takovým způsobem je z hlediska možného napětí určitý hazard".
|
Chronologie krizových momentů slovenské vládní koalice | |
| 28. října 1998 | SDK, SDL, Strana občanského porozumění (SOP) a Strana maďarské koalice (SMK) podepsaly koaliční smlouvu poté, co 25. a 26. září získaly v parlamentních volbách více než třípětinovou ústavní většinu. |
| 2. prosince 1998 | Důvěru v parlamentu získala nová vláda v čele s Mikulášem Dzurindou. |
| 20. října 1999 | V tajném hlasování parlament odvolal prezidenta Fondu národního majetku Ĺudovíta Kaníka a viceprezidenta fondu Ladislava Sklenára. O odvolání usiloval hlavně premiér Dzurinda, jehož kabinet odvolání inicioval koncem června, krátce po vypuknutí aféry kolem navrácení akcií rozporuplně privatizovaného podniku Nafta Gbely. Kaníka nominovala po volbách Demokratická strana, viceprezidenta fondu SDL. |
| 13. dubna 2000 | Vláda přežila hlasování o důvěře. Spolu s opozicí (HZDS a SNS) pro její odvolání hlasoval také Migaš a další čtyři poslanci z SDL. Migaš předtím požadoval rekonstrukci vlády. Z řad SDL zaznívalo i volání po výměně premiéra či dokonce po jeho odchodu z vlády. |
| 17. ledna 2001 | Vláda schválila Evropskou chartu regionálních menšinových jazyků, čímž splnila jeden ze základních požadavků Strany maďarské koalice (SMK). Její přijetí bylo i jednou z podmínek podpory připravované novely ústavy ze strany SMK. Při nesplnění dalších podmínek SMK (převod půdy neznámých vlastníků do správy obcí, změna první věty preambule ústavy z "my, národ slovenský" na "my, občané Slovenské republiky", vytvoření převážně Maďary obydlené župy na jihu země a vytvoření samostatné maďarské fakulty na univerzitě v Nitře), hrozila ztráta dostatečné poslanecké podpory pro novelu ústavy, čímž by se zablokovala reforma veřejné správy - jedna z podmínek Bruselu pro vstup Slovenska do EU. SMK také pohrozila, že pokud budou její požadavky nadále ignorovány, může dokonce vystoupit z vládní koalice. |
| 24. ledna 2001 | Vláda univerzitě v Nitře doporučila vytvoření "maďarské" fakulty, čímž splnila další z požadavků SMK pro podporu novely ústavy. Vládní koalice se 30. ledna dohodla na východisku o další osud půdy neznámých vlastníků. |
| 4. července 2001 | Odchodem z vlády pohrozila SMK poté, co parlament schválil první ze série zákonů na reformu veřejné správy a prosadil, že i po reformě zůstane země rozdělena na osm krajů a osm samosprávných vyšších územních celků. SMK prosazovala vládní návrh s 12 celky. Republiková rada SMK 25. srpna rozhodla o setrvání ve vládě, když parlament do 30. září přijme zákon o převodu kompetencí ze státu na samosprávy. Parlament schválil 20. září kompetenční zákon a 3. října poslední tři zákony (novelu zákona o majetku obcí, zákon o rozpočtových pravidlech a jejich majetku, i o platu předsedu samosprávního celku) potřebné pro zahájení reformy veřejné správy. |
|
22. ledna 2002 |
SDL oznámila, že se až do vyřešení odchodu Brigity Schmögnerové z funkce ministryně financí nebude účastnit koaličních jednání a necítí se vázaná koaliční smlouvou. Nevyloučila přitom ani odchod z koalice. |
|
zdroj: ČTK | |
