"Pokud si dobře vzpomínám, tak žádná žaloba se nikdy netýkala toho, že by nějaký podnikatel nesměl být někde podnikatelem," řekl soudce Okresního soudu v Prostějově Josef Růžička. Úředníci, kteří řeší podobné problémy v jiných městech, sice hodnotí verdikt soudu jako poučný, ale nepovažují jej za precedens, jímž by se měli řídit.
"Jsme spokojeni, že nám soud dal za pravdu. Mrzí nás jen, že tento spor mohly úřady vyřešit už dávno i bez pomoci soudu, pokud by si územní plán nevykládaly jinak," řekl Dezider Zárecký, který bydlí naproti pneuservisu.
Proti rozsudku krajského soudu není odvolání, podnikatel Miroslav Vysloužil se přesto nechce vzdát. "Budu dělat všechno pro to, aby se celá věc znovu projednala," prohlásil. Na právníka, který ho zastupoval u soudů, se však zatím neobrátil.
Sousedé podnikatele, který pneuservis v Outratově ulici provozoval od počátku devadesátých let, podali před čtyřmi lety žalobu k okresnímu soudu poté, co stavební úřad přerušil řízení o povolení přístavby dílny k pneuservisu. Lidé argumentovali tím, že v obytné zóně, kde územní plán povoluje jen drobné provozovny, nelze takovou dílnu mít. Obávali se hluku v ulici, velké prašnosti a znehodnocení jejich domů. Podnikatel oponoval, že pokud postaví dílnu, tak zmizí provoz z ulice. Potom také skončí nepříznivé vlivy, na které si lidé stěžovali a psali kvůli nim petice na radnici.
Na tahu je nyní prostějovský stavební úřad, který byl dosud na podnikatelově straně. "Pokud krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu, že sousedé budou nějakým způsobem obtěžováni, tak návrh na umístění přístavby pneuservisu zamítneme," uvedl šéf stavebního úřadu Jan Košťál.
Co znamená výsledek soudního sporu mezi prostějovským podnikatelem a jeho sousedy pro Prostějov? Změní ostatní města přístup k lidem provozujícím své živnosti v obytných zónách? Vedoucí odboru koncepce a rozvoje prostějovského městského úřadu Karin Kuklová si myslí, že rozsudek by měl přimět státní stavební dohled ke kontrole. "Předpokládám, že na základě rozsudku by se mělo například ověřit, zda současná kapacita pneuservisu odpovídá původním kolaudačním rozhodnutím či povoleným změnám. Pokud by kontrola zjistila, že podnikatel porušuje to, co měl majitel pneuservisu povoleno, může dostat šanci uvést vše do původního stavu. V případě, že neuposlechne, hrozí mu pokuta od půl milionu do jednoho milionu korun," řekla Kuklová, která rozsudek soudu považuje za důležitý impuls zejména pro občany.
Podobný názor má i její olomoucká kolegyně Jana Zimová. "To, že obyvatelé Prostějova podali občanskoprávní námitku a nechali rozhodnout soud, považuji za velmi dobré řešení, které ukazuje cestu dalším lidem. Bohužel, většina z nich se této možnosti vzdá, protože soudy řeší spory dlouho," míní Jana Zimová, vedoucí odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu.
Zimová podotkla, že své by si z prostějovského příkladu mohli odnést i pracovníci stavebních úřadů. "Může být zajímavé zamyslet se nad argumentací, kterou soud používá, a zkusit ji aplikovat na konkrétní příklady," dodala Zimová. "Podobné spory jsme zatím neřešili, ale toto rozhodnutí soudu je na zamyšlení, protože něco podobného se může stát kdekoliv, v kterémkoliv městě," uvedl také vedoucí odboru koncepce a rozvoje Městského úřadu v Šumperku Vladislav Mesiarkin.
Stavební úřady se však shodují v tom, že budou i přes výsledek prostějovského sporu nadále případy posuzovat jednotlivě. "Precedentní rozhodnutí u nás může poskytnout jedině ústavní soud. To, že v Prostějově soud rozhodl v neprospěch podnikatele, neznamená, že by v jiném případě nerozhodl jinak," upozornil Jaromír Kluka z přerovského stavebního úřadu.
