Kde jste byl, když vypukl pokus o převrat?
Byl jsem doma. Protože bydlím nedaleko Taksimského náměstí, tak jsem zaslechl stíhačky, které nad Istanbulem prolétávaly. Hned jsem sedl k počítači a začal zjišťovat, co se děje a vyptávat se, jestli jsou moji známí v bezpečí.
Viděl jste, co se dělo na ulicích?
Ven jsem nešel, ale moji kamarádi, se kterými jsem byl v kontaktu, se kolem Taksimského náměstí pohybovali. Jsou to mladí lidé, kteří šli na večeři, za zábavou, za přáteli většinou právě do míst u Taksimského náměstí, které je takovým istanbulským Václavákem, kde se konávají demonstrace.
Puč v Turecku |
Kromě přeletu stíhaček jste zaznamenal, že se v blízkosti vašeho bydliště něco děje?
Křičelo se. Ráno jsem vyrazil ven, a když se teď (v 12 hodin místního, v 11 hodin středoevropského času, pozn. red.) dívám, tak jezdí normálně auta, obchody se otevírají. Na Taksimu bylo před chvílí jen jedno policejní auto s vodním dělem a u památníku nezávislosti malá skupinka lidí, ve které jeden člověk něco vyvolával. Jinak jsou lidé v ulicích jako obvykle, jen je jich možná o něco méně. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by tu probíhala občanská válka, jak se z některých záběrů může zdát. Podobných krizových situací jsme tu za poslední léta všichni zažili hodně. Pořádkové síly jsou na to připravené a jsou neustále v pohotovosti.
Měl jste strach, když se objevily první informace o převratu a nebylo jasné, co se bude dít?
Vzhledem k tomu, že jsem nebyl na nejexponovanějších místech, že se kolem mě nestřílelo, tak jsem přímé ohrožení nezažíval. Ale ty věci, které se tu v poslední době dějí, se dostávají k lidem neustále blíž a blíž a zdá se, že by to čím dál víc mohlo život ovlivnit. Člověk spíše pociťuje úzkost, protože to je každý měsíc něco, co může pocit ohrožení - byť ne bezprostředního - vyvolat.
Mluvil jste v posledních hodinách kromě krajanů i s Turky? Jak aktuální dění vnímají?
Jsou z toho překvapení, ale nemyslím si, že by ti, kteří reprezentují opozici vůči Erdoganovi, podobný puč vyloženě schvalovali. Tady se ví, že armáda kdysi reprezentovala složku společnosti, která hájila kemalistické a Atatürkovy ideje. Vědělo se také, že armáda byla Erdoganem oslabena, ale myslím, že nikdo nic takového nečekal.
Jak se bude situace v zemi podle vašeho odhadu dále vyvíjet?
Myslím, že z toho Erdogan vyjde zase posílený, že se zvýší represe vůči politickým oponentům, ať do puče byli zapojeni, nebo ne, i vůči občanské společnosti. Taková plíživá opatření se v posledním půl roce bohužel stupňují.
Jakou má prezident podporu mezi lidmi?
Tady v Istanbulu záleží, v jakých kruzích se pohybujete. Protože já jsem člověk od kultury, tak se spíše pohybuji mezi liberálně smýšlejícími, kteří se v konverzaci do Erdogana docela bez servítků pouštějí. Kdybyste se ale zeptal některé z Češek, které jsou do Istanbulu provdané, nebo jiného Čecha, který se nachází v jiném společenském prostředí, tak vám podá jinou informaci.
Může rostoucí počet útoků v Istanbulu a Turecku obecně i aktuální dění mít vliv na vaše rozhodování, zda ve městě zůstat?
Může. Člověk si pokládá otázku, za jak dlouho to, co se tady děje, může ohrozit jeho osobně. Nejde jen o fyzické ohrožení, když se nachomýtnu k nějaké demonstraci nebo útoku. Ta pravděpodobnost veliká není. Spíše záleží, jak bude například vzrůstat cenzura. Už jsem zachytil nějaké signály, že k podobným věcem dochází.
Zatím ale tedy chcete v Istanbulu setrvat.
Ano. V mém případě ale záleží také na tom, jak budou lidé ochotni investovat například do umění. Je tu nestabilní situace, lidem se nebude chtít pouštět do kulturních věcí, a tím se uzavírají některé příležitosti pro projekty.
Mluvil jste o cenzuře, jak tedy turecká média referovala o pokusu o převrat?
Nereferovala výrazně jinak než například česká média. Nemám pocit, že by tu byl nějaký informační deficit. Při podobných situacích, jako byl třeba útok na Atatürkově letiště (více o útoku čtěte zde), tady bývá dost často zablokován internet, Twitter a Facebook. Ale teď když sedím u počítače, tak mi přijde, že všechno funguje normálně.
Jak velká je komunita Čechů v Istanbulu?
Číslo odhadujeme mezi 100 až 200 lidmi, z čehož největší procento tvoří české občanky, které se do Istanbulu vdaly. Pak je to také skupina expatů, kteří sem přijeli pracovně na omezenou dobu. Také se tu pohybuje deset až dvacet lidí, kteří nemají rodinné ani pracovní závazky.
