Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

36 hodin krve, 30 let dohadů. Masakr v Sabře a Šatíle přilil do ohně zášti

  14:21aktualizováno  14:21
Od hrůz v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla uplynulo už třicet let. Křesťanští falangisté tehdy vtrhli do táborů na jihozápadě Bejrútu a zmasakrovali několik set osob. Kolik bylo skutečně obětí a kdo doopravdy stál za útokem je dosud předmětem otázek.

Palestinský plakát z protestů ke dvacetiletému výročí masakrů znázorňuje Ariela Šarona jako krvelačnou bestii (17. září 2002) | foto: Profimedia.cz

Jisté je, že do události byly zapleteny Izrael, Palestinci, různé libanonské ozbrojené formace a možná i Sýrie, jejíž vojska byla v Libanonu od roku 1976 do roku 2005.

Ve značně nepřehledné libanonské občanské válce byli místní křesťané vždy proti přítomnosti Palestinců v zemi. Libanonští muslimové ji ale schvalovali. Masakru předcházela smrt libanonského designovaného prezidenta, křesťana Bašíra Džamáíla, který zahynul při atentátu 14. září 1982. Autorství útoku bylo dlouho přisuzováno Palestincům, nyní jsou zmiňovány i prosyrské milice.

Ohnivé pozadí

Masakr v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla na jihozápadě Bejrútu 17. a 18. září 1982 spadá do libanonské občanské války (1975-1990), ale i do období palestinských útoků z Libanonu proti Izraeli. To vedlo v červnu 1982 židovský stát k zahájení ofenzívy Mír Galileji s cílem vypudit ze země palestinské hnutí odporu, což se podařilo. Izrael pak okupoval asi polovinu libanonského území, z něhož se stáhl do června 1985, v květnu 2000 vyklidil i bezpečnostní pásmo na jihu země.

Masakr za třicet šest hodin

V odvetu vtrhli o tři dny později křesťanští falangisté, nejspíš pod vedením Elieho Hubajky a za nečinného přihlížení izraelských vojáků, do bejrútských palestinských uprchlických táborů Sabra a Šatíla, kde za 36 hodin zmasakrovali mnoho set osob, mužů, žen i dětí.

Počet mrtvých se nejčastěji odhaduje od 760 až do 3 500 osob, nejvíce z nich bylo Palestinců. Britský novinář Robert Fisk, který tábory jako jeden z prvních žurnalistů navštívil, odhadl v roce 2002 v článku pro list The Independent počet mrtvých na 1 700 a například palestinský červený kříž uvádí přes 3 000 mrtvých v táborech.

Oba tábory byly po celá 70. léta (od vyhnání Palestinců z Jordánska po takzvaném černém září v roce 1970) středisky palestinského hnutí odporu a jejích hlavních orgánů. Palestinští bojovníci byli ale z táborů na pokyn vedení odsunuti již koncem srpna a počátkem září 1982.

Šaron přišel o ministerské křeslo

Kromě masivních protestů ze strany Palestinců měla akce v Bejrútu značnou odezvu i v Izraeli. Již 24. září proběhla v Tel Avivu čtyřsettisícová demonstrace (v tehdy čtyřmilionové zemi) a o čtyři dny později jmenoval premiér Menachem Begin vyšetřovací komisi.

Ta 7. února 1983 zveřejnila své závěry: vina tehdejšího ministra obrany Ariela Šarona nebyla kriminální, ale politická. Neměl přehlédnout, že "falangisté jsou připraveni páchat krutosti a že nenáviděli Palestince", a měl by z toho vyvodit osobní důsledky. Podle komise se Šaron a izraelští generálové nepokusili dostatečně rychle a razantně masakr zastavit; kromě Šarona byl za masakr shledán nepřímo odpovědným i tehdejší náčelník generálního štábu Izraelských ozbrojených sil Rafael Ejtan.

Když ani poté Šaron, kterého Palestinci poté léta označovali za "bejrútského řezníka", z křesla ministra obrany neodstoupil, 10. února následovala další demonstrace a o čtyři dny později vláda svým hlasováním zbavila Šarona křesla ministra.

Smrt před výpovědí

Pozdější libanonský poslanec a ministr Hubajka svou odpovědnost za masakr vždy popíral. V roce 2000 bylo v Libanonu zahájeno vyšetřování jeho podílu na masakru. Koncem roku 2001 údajně hodlal u soudu v Belgii vypovídat proti Šaronovi, tehdejšímu premiérovi, že může dokázat svoji nevinu a Šaronovu plnou odpovědnost. Ještě před výpovědí byl ale Hubajka zabit při pumovém atentátu v Bejrútu. Vedení Libanonu pak z jeho vraždy obvinilo Izrael, ten to ale odmítl.

Francouzský dokumentarista Pierre Rehov, který natáčel s bývalými libanonskými vojáky, ve svém snímku Svatá země: křesťané v ohrožení tvrdí, že za masakr byl odpovědný právě Hubajka. A to i přesto, že jej Šaron údajně měl nabádat, aby se choval humánně. Hubajkův bývalý osobní strážce Robert Marún Hátim ve své knize Z Izraele do Damašku zase napsal, že masakr nařídil Hubajka navzdory izraelským pokynům a ve snaze se chovat jako velitel "důstojné" armády.

Šaron, který s přímočarostí sobě vlastní vždy tvrdil, že s masakrem "nemá žádný problém", utrpěl v lednu 2006 těžkou mozkovou mrtvici a od té doby je v kómatu.

Tábory Sabra a Šatíla byly ale v centru bojů i jindy. Již v červenci 1981 v nich bylo při izraelském náletu zabito asi 300 lidí a 800 zraněno. A v takzvané válce o tábory, ve které od května 1985 do dubna 1987 mezi sebou bojovali Palestinci a bojovníci šíitského hnutí Amal, bylo na 2 400 osob zabito a 3 500 zraněno. Tábory byly tehdy téměř zcela zničeny.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Podezřelým ze střelby z auta je exmanžel oběti, u silnice se našlo tělo

Kriminalisté v sobotu ve Štokách na Havlíčkobrodsku prohledávali dům bývalého...

Páteční střelbu z auta na okraji Jihlavy, při níž zemřela starší žena v jiném autě, mohl mít na svědomí bývalý manžel...

Neznámý útočník střílel z vozu na projíždějící auto, žena nepřežila

V jihlavské Slavíčkově ulici se střílelo na projíždějící automobil. Útok...

Na okraji Jihlavy se v pátek odpoledne střílelo. Po ženě v autě z protijedoucího vozu několikrát vystřelil zatím...



Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

VIDEO: Čínský lezec po mrakodrapech zemřel, spadl z 62patrové budovy

Známý čínský lezec Wu Jung-ning

Číňan Wu Jung-ning, který se proslavil lezením po výškových budovách bez jakéhokoli jištění, zemřel po pádu...

Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci na okraj summitu...

Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se Česko pokoušelo přijetím několika uprchlíků přesvědčit Evropskou komisi ke stažení...



Další z rubriky

Letiště v Atlantě postihl blackout, na místě uvázly tisíce lidí

Na letišti v Atlantě vypadl proud (17. prosince 2017)

Letiště v Atlantě ve Spojených státech v neděli zcela ochromil rozsáhlý výpadek proudu. Zrušena byla více než tisícovka...

Lesby vydělávají více než heterosexuální ženy, zjistila studie

Symbolem LGBT komunity je duhová vlajka. Na stadionech pro rodeo nevlaje právě...

Výši platů kromě pohlaví nebo barvy pleti ovlivňuje i sexuální orientace, vyplývá z analýzy, kterou zveřejnila...

Erdogan plánuje ambasádu v Jeruzalémě, Trumpovo rozhodnutí ale kritizoval

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. (7. prosince 2017)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce otevřít tureckou ambasádu ve východním Jeruzalémě jako hlavním městě...

Sobotkova vláda schválila demisiu. Babiš sa stane premiérom na Mikuláša

Sobotkova vláda schválila demisiu. Babiš sa stane premiérom na Mikuláša

HNonline.sk Nová vláda bude vymenovaná o dva týždne.



Najdete na iDNES.cz