1968: Nenechám se vyhnat jako prašivý pes, odmítl kolaboranty prezident Svoboda

  8:00aktualizováno  8:00
V noci z 20. na 21. srpna obsazovaly armády Varšavské smlouvy Československo. Část vedení KSČ byla zajata a odvezena do SSSR. Tam byli českoslovenští politici přinuceni podepsat Moskevské protokoly, které zahájily éru normalizace.

V budově ÚV KSČ mířily v noci z 20. na 21. srpna 1968 na nejvyšší představitele strany samopaly elitních příslušníků sovětské armády. Alexander Dubček a jeho lidé byli v pasti. Někteří z nich předpokládali, že je čeká lidový tribunál a možná i poprava, po vzoru politických procesů v padesátých letech.

Selhání kolaborantů

Autoři zvacího dopisu, který byl údajně předán tajně při jednání se zeměmi Varšavské smlouvy v Bratislavě na začátku srpna na záchodech, však pokus o státní převrat a vytvoření prosovětské dělnicko-rolnické vlády zpackali.

Předpokládali, že je podpoří většina předsednictva strany. Ale selhalo to, co komunisté od roku 1948 urputně vytvářeli – byrokratické procedury. Biľak s Indrou se zamotali do vlastních spletitých sítí natolik, že je ve finále nepodpořili ani váhající členové aparátu, včetně jediného Roma ve vedení, Emila Riga.

Možná se báli prozrazení své zrady, snad nedali váhajícím funkcionářům přesné instrukce. Proreformní tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář proto zformuloval usnesení, ve kterém se invaze do Československa odsuzuje a Dubčekovo vedení má jako jediný orgán právo jednat se Sovětským svazem.

Zasahuje prezident Svoboda

Musela proto pomoci sovětská armáda. Nad ránem byli 1. tajemník ÚV KSČ Dubček, premiér Černík, předseda Národního shromáždění Smrkovský a další reformisté z budovy odvlečeni na neznámé místo. 

Tváře pražského jara zmizely ze scény a kolaboranti se mohli pokusit o reparát. Trvalo jim to jeden den – 22. srpna odjeli společně s dalšími funkcionáři na sovětskou ambasádu, kde se znovu pokusili sestavit kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu, kterou by následně jmenoval prezident republiky.

Biľak, Indra a další konzervativci z politbyra spoléhali na to, že hlava státu Ludvík Svoboda podlehne nátlaku z Moskvy a dělnicko-rolnickou vládu jmenuje. 

Svoboda, který sehrál později v Československých dějinách spornou roli, si však tehdy zachoval tvář a kolaborantům vmetl do tváře drsná slova: „To, co mi tady navrhujete, udělat nemohu a nikdy neudělám. Kdybych něco takového udělal, národ by mě musel vyhnat z tohoto Hradu jako prašivého psa!“

Vysočanský sjezd

Zatímco sovětští vojáci zatkli Dubčeka a další členy vedení a drželi je kdesi na Podkarpatské Rusi, v pražských Vysočanech, v jedné z hal ČKD se konal mimořádný sjezd KSČ. V utajení, bez přítomnosti armád Varšavské smlouvy, navzdory kolaborantskému vedení, které neúspěšně usilovalo o vnitrostranický puč.

Vysočanský sjezd odsoudil invazi, dal důvěru stávajícímu vedení strany v čele s Dubčekem, odmítl jakékoliv snahy o vytvoření vlády kolaborantů a dočasným řízením KSČ pověřil neznámého profesora ekonomie Věňka Šilhána.

Sovětské vedení v čele s Brežněvem si v tu chvíli uvědomilo, že loutková, prosovětská vláda v čele s autory zvacího dopisu nevznikne. I Brežněv začal improvizovat. On sám neměl situaci ve vedení komunistické strany Sovětského svazu pod kontrolou. 

Brežněvova nejistá pozice

Nepatřil k vyloženým „jestřábům”. Společně s premiérem Kosyginem patřil spíše k těm, kteří invazi do Československa nejprve odmítali, snad i vědomě oddalovali. I v Moskvě se totiž bojovalo o moc, kterou Brežněv netřímal pevně v rukou. 

O posílení pozic usilovali ultrakonzervativní vojenští velitelé, pohrobci 2. světové války. A vedle nich ambiciózní aparátčíci, vlivní členové politbyra, jako třeba šéf ukrajinských komunistů Pjotr Šelest. Ten samý politik, který v Čierné nad Tisou neváhal nazvat Františka Kriegla „haličským židem“, načež se československá delegace zvedla a z jednání odešla. 

Brežněv neměl situaci jednoduchou ani v rámci spřátelených zemí. Vládcové Polska a Německé demokratické republiky Gomułka a Ulbricht chtěli reformy v Československu potlačit už na jaře a požadovali opakovaně invazi. 

Proreformní tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář ve své vzpomínkové knize Mráz přichází z Kremlu uvádí, že ve vedení KSSS byl v polovině srpna 1968 na spadnutí palácový převrat. A Brežněv, aby uhájil svou pozici, s invazí do Československa nakonec souhlasil. Neostalinistů, včetně Šelesta, se později, když už definitivně upevnil svou moc, zbavil.

Jednání v Moskvě

Oslabení kolaboranti v čele s Biľakem, zbytek reformních komunistů odmítajících jednat bez Dubčeka, jasné stanovisko Vysočanského sjezdu i neoblomný prezident Ludvík Svoboda, to vše zhatilo plány Kremlu na rychlé vyřešení situace a na dosazení konzervativní kliky k moci. 

Sovětské politbyro muselo ustoupit a zahájilo zdlouhavá jednání s legitimním vedením KSČ. Ale z Dubčeka, kterého převezli do Moskvy, se stal zlomený muž. V Kremlu zřejmě omdlel, rozbil si hlavu o umyvadlo a při jednání převážně mlčel. 

Alexander Dubček při jednání v Moskvě. Na čele má viditelnou jizvu po pádu v...

Alexander Dubček při jednání v Moskvě. Na čele má viditelnou jizvu po pádu v koupelně.

Za reformisty hovořil hlavně Smrkovský, ale jeho návrhy na stažení sovětských vojsk Brežněv bojkotoval. Jediní dva českoslovenští politici předložili návrhy, které nakonec dokázali reformisté i Brežněv akceptovat: Ludvík Svoboda a Gustáv Husák, tehdejší místopředseda vlády, bývalý stalinista, pozdější politický vězeň, který v Moskvě vycítil příležitost a pokusil se na sovětské vedení zapůsobit. 

Potupné protokoly

Z jednání plného zvratů a psychologické války nakonec vzešly Moskevské protokoly. Všichni dobře věděli, že jde o potupnou smlouvu. I tak doufali, že jde o maximum, kterého mohli vyjednáváním dosáhnout. Jediným, kdo odmítl v Moskvě smlouvu podepsat, byl člen předsednictva ÚV KSČ František Kriegel

Sověti ho kvůli tomu nechtěli pustit zpátky do Prahy, ale v tu chvíli zasáhl svou autoritou armádního generála Ludvík Svoboda a donutil kremelské pohlaváry ustoupit. 

Podle protokolů měly na našem území zůstat sovětské jednotky jen dočasně a měly se stáhnout z ulic do kasáren. Byly anulovány výsledky Vysočanského sjezdu a potvrzeno bývalé vedení KSČ. Protokoly ve skutečnosti legitimizovaly invazi a dočasná přítomnost sovětské armády se mohla protáhnout na neurčito. Nakonec byly jednotky v Československu dlouhých 23 let.

Brežněvova doktrína a počátek normalizace

Protokoly potvrdily základní teze Brežněvovy doktríny. Ta považovala hrozbu, že by se některá socialistická země odvrátila od socialismu ke kapitalismu, za problém nejen této země, ale i všech ostatních socialistických států. 

Jde tedy o ospravedlnění okupace Československa i jakékoliv jiné bývalé či budoucí invaze. Moskevskými protokoly ve skutečnosti začíná normalizace. Následné kroky, které vedou k nové cenzuře i omezení osobních svobod, jsou už jen jejich přímým důsledkem.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech

Zatčení němečtí antifašisté po obsazení československého pohraničí na podzim...

Při obsazování československého pohraničí na podzim 1938 nastaly zlé časy i místním německým...

V roce 1918 u nás nešlo o revoluci, ale výměnu elit, říká historik

Učitel dějepisu Zbyněk Sturz se snaží, aby jeho studenti přemýšleli o historii...

Historik a učitel dějepisu Zbyněk Sturz popisuje jihomoravská specifika vzniku Československa před...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Nejdřív obilí, pak razítka a bodáky. Jak probíhal převrat 28. října 1918

Sejmutí rakouské orlice z jednoho z pražských domů (28. října 1918)

Převrat 28. října 1918 proběhl bleskově a až překvapivě klidně. Klíčovou roli v tom měli jeho...

DOKUMENT: Zeman se v projevu ohlédl za sto lety, mluvil o politickém stranictví

Udílení státních vyznamenání - prezident Miloš Zeman během svého úvodního...

Prezident Miloš Zeman v projevu k 100. výročí vzniku Československa vzpomněl na významné události...


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Rodina ze Zlína spáchala společnou sebevraždu, snila o lepších světech

Ilustrační snímek

Matka a její dospělí potomci se zajímali o náboženská témata, esoteriku a toužili po ráji. Rozhodli se pro společnou...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Další z rubriky

Hnutí ANO stojí za premiérem Babišem, podporu očekává i od ČSSD

Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek při tiskové konferenci v Poslanecké...

Předsednictvo i výbor hnutí ANO na úterním jednání podpořily svého předsedu Andreje Babiše. Místopředseda Jaroslav...

VIDEO: Zabezpečení českých škol je dobré, ochranu žáků občas zhatí nedbalost

Otestovali jsme zabezpečení škol a jak je jednoduché, dostat se dovnitř

Pokud nejste žák nebo rodič, není úplně jednoduché se do školy dostat bez povšimnutí. Vyzkoušeli jsme to s kamerou a...

Česko zaplatí Turecku 300 milionů korun výměnou za dodržování dohod

Ilustrační snímek

Česko během čtyř následujících let přispěje na evropskou pomoc Turecku téměř třemi sty miliony korun, návrh v úterý...

Rozdáváme 50 balíčků pracího gelu a aviváže od Feel Eco. Přihlaste se o ně
Rozdáváme 50 balíčků pracího gelu a aviváže od Feel Eco. Přihlaste se o ně

Máme pro vás připraveno 50 pracích gelů a 50 aviváží od značky Feel Eco, které vaše prádlo vyperou čistě a ekologicky. Dopřejte svým dětem hygienicky čisté prádlo bez zatěžování životního prostředí.

Najdete na iDNES.cz