Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

1968: Nenechám se vyhnat jako prašivý pes, odmítl kolaboranty prezident Svoboda

  8:00aktualizováno  8:00
V noci z 20. na 21. srpna obsazovaly armády Varšavské smlouvy Československo. Část vedení KSČ byla zajata a odvezena do SSSR. Tam byli českoslovenští politici přinuceni podepsat Moskevské protokoly, které zahájily éru normalizace.

V budově ÚV KSČ mířily v noci z 20. na 21. srpna 1968 na nejvyšší představitele strany samopaly elitních příslušníků sovětské armády. Alexander Dubček a jeho lidé byli v pasti. Někteří z nich předpokládali, že je čeká lidový tribunál a možná i poprava, po vzoru politických procesů v padesátých letech.

Selhání kolaborantů

Autoři zvacího dopisu, který byl údajně předán tajně při jednání se zeměmi Varšavské smlouvy v Bratislavě na začátku srpna na záchodech, však pokus o státní převrat a vytvoření prosovětské dělnicko-rolnické vlády zpackali.

Předpokládali, že je podpoří většina předsednictva strany. Ale selhalo to, co komunisté od roku 1948 urputně vytvářeli – byrokratické procedury. Biľak s Indrou se zamotali do vlastních spletitých sítí natolik, že je ve finále nepodpořili ani váhající členové aparátu, včetně jediného Roma ve vedení, Emila Riga.

Možná se báli prozrazení své zrady, snad nedali váhajícím funkcionářům přesné instrukce. Proreformní tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář proto zformuloval usnesení, ve kterém se invaze do Československa odsuzuje a Dubčekovo vedení má jako jediný orgán právo jednat se Sovětským svazem.

Zasahuje prezident Svoboda

Musela proto pomoci sovětská armáda. Nad ránem byli 1. tajemník ÚV KSČ Dubček, premiér Černík, předseda Národního shromáždění Smrkovský a další reformisté z budovy odvlečeni na neznámé místo. 

Tváře pražského jara zmizely ze scény a kolaboranti se mohli pokusit o reparát. Trvalo jim to jeden den – 22. srpna odjeli společně s dalšími funkcionáři na sovětskou ambasádu, kde se znovu pokusili sestavit kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu, kterou by následně jmenoval prezident republiky.

Biľak, Indra a další konzervativci z politbyra spoléhali na to, že hlava státu Ludvík Svoboda podlehne nátlaku z Moskvy a dělnicko-rolnickou vládu jmenuje. 

Svoboda, který sehrál později v Československých dějinách spornou roli, si však tehdy zachoval tvář a kolaborantům vmetl do tváře drsná slova: „To, co mi tady navrhujete, udělat nemohu a nikdy neudělám. Kdybych něco takového udělal, národ by mě musel vyhnat z tohoto Hradu jako prašivého psa!“

Vysočanský sjezd

Zatímco sovětští vojáci zatkli Dubčeka a další členy vedení a drželi je kdesi na Podkarpatské Rusi, v pražských Vysočanech, v jedné z hal ČKD se konal mimořádný sjezd KSČ. V utajení, bez přítomnosti armád Varšavské smlouvy, navzdory kolaborantskému vedení, které neúspěšně usilovalo o vnitrostranický puč.

Vysočanský sjezd odsoudil invazi, dal důvěru stávajícímu vedení strany v čele s Dubčekem, odmítl jakékoliv snahy o vytvoření vlády kolaborantů a dočasným řízením KSČ pověřil neznámého profesora ekonomie Věňka Šilhána.

Sovětské vedení v čele s Brežněvem si v tu chvíli uvědomilo, že loutková, prosovětská vláda v čele s autory zvacího dopisu nevznikne. I Brežněv začal improvizovat. On sám neměl situaci ve vedení komunistické strany Sovětského svazu pod kontrolou. 

Brežněvova nejistá pozice

Nepatřil k vyloženým „jestřábům”. Společně s premiérem Kosyginem patřil spíše k těm, kteří invazi do Československa nejprve odmítali, snad i vědomě oddalovali. I v Moskvě se totiž bojovalo o moc, kterou Brežněv netřímal pevně v rukou. 

O posílení pozic usilovali ultrakonzervativní vojenští velitelé, pohrobci 2. světové války. A vedle nich ambiciózní aparátčíci, vlivní členové politbyra, jako třeba šéf ukrajinských komunistů Pjotr Šelest. Ten samý politik, který v Čierné nad Tisou neváhal nazvat Františka Kriegla „haličským židem“, načež se československá delegace zvedla a z jednání odešla. 

Brežněv neměl situaci jednoduchou ani v rámci spřátelených zemí. Vládcové Polska a Německé demokratické republiky Gomułka a Ulbricht chtěli reformy v Československu potlačit už na jaře a požadovali opakovaně invazi. 

Proreformní tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář ve své vzpomínkové knize Mráz přichází z Kremlu uvádí, že ve vedení KSSS byl v polovině srpna 1968 na spadnutí palácový převrat. A Brežněv, aby uhájil svou pozici, s invazí do Československa nakonec souhlasil. Neostalinistů, včetně Šelesta, se později, když už definitivně upevnil svou moc, zbavil.

Jednání v Moskvě

Oslabení kolaboranti v čele s Biľakem, zbytek reformních komunistů odmítajících jednat bez Dubčeka, jasné stanovisko Vysočanského sjezdu i neoblomný prezident Ludvík Svoboda, to vše zhatilo plány Kremlu na rychlé vyřešení situace a na dosazení konzervativní kliky k moci. 

Sovětské politbyro muselo ustoupit a zahájilo zdlouhavá jednání s legitimním vedením KSČ. Ale z Dubčeka, kterého převezli do Moskvy, se stal zlomený muž. V Kremlu zřejmě omdlel, rozbil si hlavu o umyvadlo a při jednání převážně mlčel. 

Alexander Dubček při jednání v Moskvě. Na čele má viditelnou jizvu po pádu v...

Alexander Dubček při jednání v Moskvě. Na čele má viditelnou jizvu po pádu v koupelně.

Za reformisty hovořil hlavně Smrkovský, ale jeho návrhy na stažení sovětských vojsk Brežněv bojkotoval. Jediní dva českoslovenští politici předložili návrhy, které nakonec dokázali reformisté i Brežněv akceptovat: Ludvík Svoboda a Gustáv Husák, tehdejší místopředseda vlády, bývalý stalinista, pozdější politický vězeň, který v Moskvě vycítil příležitost a pokusil se na sovětské vedení zapůsobit. 

Potupné protokoly

Z jednání plného zvratů a psychologické války nakonec vzešly Moskevské protokoly. Všichni dobře věděli, že jde o potupnou smlouvu. I tak doufali, že jde o maximum, kterého mohli vyjednáváním dosáhnout. Jediným, kdo odmítl v Moskvě smlouvu podepsat, byl člen předsednictva ÚV KSČ František Kriegel

Sověti ho kvůli tomu nechtěli pustit zpátky do Prahy, ale v tu chvíli zasáhl svou autoritou armádního generála Ludvík Svoboda a donutil kremelské pohlaváry ustoupit. 

Podle protokolů měly na našem území zůstat sovětské jednotky jen dočasně a měly se stáhnout z ulic do kasáren. Byly anulovány výsledky Vysočanského sjezdu a potvrzeno bývalé vedení KSČ. Protokoly ve skutečnosti legitimizovaly invazi a dočasná přítomnost sovětské armády se mohla protáhnout na neurčito. Nakonec byly jednotky v Československu dlouhých 23 let.

Brežněvova doktrína a počátek normalizace

Protokoly potvrdily základní teze Brežněvovy doktríny. Ta považovala hrozbu, že by se některá socialistická země odvrátila od socialismu ke kapitalismu, za problém nejen této země, ale i všech ostatních socialistických států. 

Jde tedy o ospravedlnění okupace Československa i jakékoliv jiné bývalé či budoucí invaze. Moskevskými protokoly ve skutečnosti začíná normalizace. Následné kroky, které vedou k nové cenzuře i omezení osobních svobod, jsou už jen jejich přímým důsledkem.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR proběhnou na podzim 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí dle krajů:

Volby do senátu

Přehled obvodů, kde se volí a seznamy kandidátů naleznete v příloze senátních voleb.





Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

VIDEO: Schůzky na Červeném Hrádku předznamenaly Mnichovskou dohodu

Na Červeném Hrádku začal v roce 1938 boj o Sudety.

VIDEO Seriál Na Červeném Hrádku pod Krušnými horami se dnes mohou turisté ubytovat, uspořádat svatbu či...

Kamila Moučková: Lidé by měli víc přemýšlet a nedat se tak snadno

Profesi bych neměnila, řekla legendární hlasatelka Kamila Moučková.

VIDEO S ozbrojenými vojáky za zády jako první oznámila Kamila Moučková z obrazovky televizním divákům...

Na výsadkáře mířila děla tanků, kasárna v Holešově ale nevydali

Jediná kasárna v zemi v srpnu 1968 Rusové nedostali. Tehdejší velitelé 7....

Od nadřízeného velitelství měli pokyn považovat sovětské vojáky za okupanty a nespolupracovat....

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Po invazi odmítl převléknout kabát. Novinář a spisovatel skončil u lisu

Luboš Příhoda stojí u fotografie tanku, který narazil do podloubí. V srpnu roku...

U nemilosrdných stranických prověrek si nenasypal popel na hlavu jako řada jiných soudruhů. Neřekl,...

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Tímto typem pistole Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják...

Tankocaching „Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti,...

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Džihád v Česku. Policisté obvinili muslima z přípravy bombového útoku

Dominik K. v posledních měsících před zatčením sám sebe fotografoval v přesně...

Policie zadržela radikálního muslima. Měl v bytě chemikálie a návody na výrobu bomby. Původem je Slovák. Islám přijal...

Turistky nám dělají z Oktoberfestu pornofilm, stěžují si Němci

Největší světový festival piva v Mnichově. (17.9.2016)

Pro obyvatele Mnichova znamenají přípravy na Oktoberfest nejen prostírání stolů nebo zkoušky lidových kapel, ale také...



Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...

Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...



Další z rubriky

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

Jihočeští houbaři nosí domů plné košíky, ti neopatrní ale ničí podhoubí

S přicházejícím podzimem houbařům na jihu Čech začaly žně.

V jižních Čechách vypukla houbařská mánie. Sociální sítě plní v těchto dnech fotografie s košíky plnými hřibů, lišek...

Vězňů nakažených infekčními nemocemi přibývá. Lékařů ve věznicích je však málo

Věznice na Pankráci v Praze. Ilustrační foto

Vězňů nakažených infekčními nemocemi přibývá. Kvůli velké míře závislosti na drogách je ohrožuje především žloutenka....



Najdete na iDNES.cz