Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Narozeniny za stovky milionů. Česko příští rok oslaví kulaté výročí

  6:00aktualizováno  6:00
Prezidentský vlak, návrat Slovanské epopeje na výsluní, oslavy v ulicích a nesčetně výstav plných dříve neviděných exponátů. Česko příští rok oslaví hned tři významná výročí najednou - 25 let od vzniku České republiky, 50 let od srpna 1968 a konečně 100 let od vzniku Československa.

Oslavy vzniku Československa na Václavském náměstí v Praze (28. října 1918) | foto: ČTK

Celý rok se tak ponese ve znamení oslav nejdůležitějších historických milníků v dějinách naší země. A na jejich přípravě se už teď kromě státu a jednotlivých měst podílejí desítky organizací.

Velká část akcí se odehraje v Praze. Sem například z Bratislavského hradu, kde na jaře začne, přicestuje v říjnu Česko-slovenská výstava, která se má stát jakýmsi středobodem oslav.

Fotogalerie

Připravuje ji Národní muzeum společně se Slovenským národním muzeem. Výstava bude věnována společným dějinám obou států a všem podstatným událostem, které se na jejich území odehrály. Její hlavní linie je založena na konkrétních lidských osudech, které formovaly dějiny samostatného státu. A nejen na osudech významných státníků jako byl například Tomáš Garrigue Masaryk.

„Výstava těmi sto roky návštěvníky provede i pomocí příběhů obyčejných lidí. Ukáže, co pro ně vlastně život v Československu od první světové války až do roku 1993 znamenal, včetně všech peripetií a změn režimů,“ uvedl Michal Lukeš, ředitel Národního muzea.

Návštěvníkům by měla výstava umožnit, aby například skrze promítání soukromých fotografií či čtení deníkových záznamů lépe pochopili život svých předků.

Spolu se říjnovým začátkem výstavy se navíc poprvé po sedmi letech otevře veřejnosti již z části opravená historická budova Národního muzea na Václavském náměstí.

Hradní výstava, která tady sto let nebyla a sto let nebude

Do oslav sto let trvající samostatnosti se zapojí i Pražský hrad. „Tak významné výročí si zasluhuje výstavu, která na Pražském hradě sto let nebyla a troufám si říci, že dalších sto let nebude. Návštěvníkům se naskytne příležitost vidět jednou za život, na jednom místě unikátní exponáty, z nichž řada bude vystavena vůbec poprvé,“ popisuje Jan Novák z kanceláře prezidenta.

Celá akce nese název Založeno 1918 a její součásti jsou tři výstavy. První, která začne 8. ledna v Císařské konírně, přiblíží návštěvníkům, jak vypadaly české země před vznikem Československa. Vystavena bude třeba Zlatá bula sicilská nebo Rudolfův majestát.

První státníci nově vzniklé republiky

  • prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk
  • premiérem Karel Kramář
  • ministrem financí Alois Rašín
  • ministrem zahraničí Edvard Beneš
  • ministrem vojenství Milan Rastislav Štefánik

Odtržení od Rakouska-Uherska a vývoji samostatnému státu v průběhu 20. a 21. století se bude věnovat druhá expozice. Jízdárna Pražského hradu se zaměří hlavně na státní symboly, mezi nimiž budou i ty, které užívaly první vojenské jednotky bojující za vznik Československa.

„Vůbec poprvé bude vystaven třeba prapor, pod nímž demonstrovali čeští a slovenští krajané v Chicagu již v listopadu 1914 za vznik samostatné republiky Čechů a Slováků,“ uvádí Michal Burian z Vojenského historického ústavu.

Očím zájemců bude také k dispozici státní pečeť, která je jedním ze sedmi oficiálních státních symbolů České republiky. „Státní pečeť slouží k pečetění nejvýznamnějších dokumentů, například pověřovacích listin velvyslanců. Uchovává ji hlava státu a veřejnost nemá běžně šanci vidět ani její otisk, natož vlastní pečetidlo,“ popisuje prezidentův kancelář Vratislav Mynář. Třetí výstava pak bude věnována Hradní stráži.

Po roce znovu Epopej

Pozadu ale nezůstává ani pražský magistrát. „Už 6. ledna 1918 byla podepsána Tříkrálová deklarace o vzniku samostatného státu. A to v Obecním domě. Právě tato budova se má stát centrem oslav po celý příští rok,“ vysvětluje pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL).

S ohledem na to, že Obecní dům je secesní stavba a salonek primátorky vymaloval Alfons Mucha, město tam hodlá vystavit jeho veledílo Slovanskou epopej. Tu přitom Češi, pokud si tedy neudělali výlet do Japonska, rok vidět nemohli. Byla totiž zapůjčena tokijské galerii, kam během pár měsíců přilákala 662 tisíc Japonců. 

Do Obecního domu se ale nevejdou všechna plátna, město z nich proto pro tuto příležitost vybere jen některá. Magistrát předpokládá, že budou díla k vidění od dubna do konce roku. Stejně tak v Obecním domě metropole vystaví dokumenty a listiny spjaté se vznikem ČSR, které jsou v Archivu hlavního města Prahy. 

„Kromě výstav bude na Staroměstském náměstí koncert pravděpodobně Mé vlasti. S Českou filharmonií ji tam v roce 1990 zahrál dirigent Rafael Kubelík, stejně jako po skončení druhé světové války. Ještě nevíme, zda to bude hrát příští rok filharmonie či orchestr, ale koncert na náměstí bude,“ dodává Wolf.

Město také plánuje rozdělit na grantech 35 milionů korun, o které budou moci na vlastní akce žádat soukromé iniciativy a spolky. 

Pražský dopravní podnik pak připravuje výstavu, která ukáže, jaké byly první tramvaje v Praze a jak se vyvíjely a také přiblíží vznik metra i historii pražských trolejbusů.

Kdy vznikla První republika?

  • Čeští politici 6. ledna 1918 takzvanou Tříkrálovou deklarací požadovali autonomii pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakouska-Uherska.
  • Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil Československo demokratickým státem 18. října 1918 ve Washingtonské deklaraci.
  • Oficiálně bylo samostatné Československo vyhlášeno 28. října 1918.

Do oslav se zapojí rovněž Národní galerie. A to sérií výstav s názvem První republika. Na té diváci kromě děl ze sbírek galerie uvidí i zápůjčky od jiných institucí a soukromých sběratelů. „Představí bohatou kosmopolitní tvorbu a umělecký provoz období nezávislého Československa v letech 1918–1938," vysvětluje Tereza Ježková, mluvčí Národní galerie.

Nepůjde jen o díla, která vznikla v tomto dvacetiletí, ale i o jiné umělecké artefakty. Galerie chce „oživit“ zásadní výstavy, které se v tomto období konaly. Vystaví například významná díla zahraničních autorů 19. a 20. století, která stát v roce 1923 zakoupil, aby se pak stala součástí proslulé francouzské sbírky.

Zajímavý program nabídne i Národní technické muzeum. Tam v říjnu započne výstava s názvem „Made in Czechoslovakia, aneb co průmysl dal světu“, která ukáže technický a průmyslový vývoj samostatného československého státu po celou dobu jeho existence, tedy od roku 1918 do roku 1992. 

„Výstava bude vyprávět příběhy významných československých firem i předních osobností československé techniky a průmyslu, zajímavé fenomény i unikátní výrobky, které se prosadily nejen v Československu, ale také v zahraničí,“ slibuje Adam Dušek, mluvčí muzea.

Během července až září příštího roku také na české koleje vyrazí takzvaný Prezidentský vlak. Bude složen ze salónních vozů, které tvořily soupravu vlaku prezidenta republiky po roce 1918. Konkrétně ze salónních vozů Františka Ferdinanda, Tomáše Garrigua  Masaryka a Gustava Husáka, restaurovaných „pancéřových vozů“, upravených pro potřeby putovní výstavy, a dalších historických lokomotiv.

Jihomoravská metropole připravuje nákladný program

Vlastní akce ale kromě Prahy připravují i další velká česká města. Velkolepé události má v plánu například Brno. Vznik ČSR a také devadesátiletou historii brněnského výstaviště oslaví mezi 1. a 17. červnem příštího roku projektem Re:publika 1918–2018.BRNO.LIDÉ.STOLETÍ. 

„Zorganizovat příští rok tuto událost v Brně se nabízí kvůli jeho poloze. Kde jinde by se taková akce měla konat, než na půli cesty mezi Prahou a Bratislavou,“ uvedl primátor města Brna Petr Vokřál. 

Národnostní složení První republiky

  • V nově vzniklém Československu žilo podle sčítání lidu v roce 1921 celkem 13 374 364 lidí.
  • 8 760 937 lidí československé národnosti
  • 3 123 568 lidí něměcké národnosti
  • 745 431 lidí maďarské národnosti
  • 461 849 lidí ruské národnosti
  • 180 855 lidí židovské národnosti
  • 75 853 polské národnosti
  • 25 871 jiné národnosti

Vlastní program budou představovat dvě výstavy. Ta, která ponese název 100 let Re:publika (1918–2018) bude navazovat na výstavu z roku 1928, která oslavovala deset let od vzniku ČSR, a připomene vše klíčové, co se v České republice a na Slovensku za posledních sto let událo. Výstava Avant garde naopak návštěvníky provede soudobou architekturou, designem a řemeslem. 

Fenomén mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a průmyslovou historii obou zemí pak připomene výstava Made in Czecho-Slovakia.

Celá akce má vyjít na na 150 milionů korun, z vlastních prostředků na ni město věnuje ale jen 50 milionů. Zbytek chce získat od vlád České a Slovenské republiky a Jihomoravského kraje.

Podobně jako Praha, také Brno vypíše granty na pořádání nejrůznějších doplňkových akcí, o které se mohou přihlásit spolky a soukromé společnosti. Jihomoravská metropole tímto způsobem rozdělí dva miliony korun. 

Slaví se všude. Stát na to vyhradil 410 milionů korun

Oslavy výročí vzniku Československa chystá i Ostrava. Začnou v květnu a vyvrcholí velkou akcí 28. října. Město k tomuto výročí vydá knihu, počítá také s několika pietními akty. Ostravské muzeum navíc sestavuje výstavu věnovanou životu v Ostravě mezi lety 1918 - 2018.

Liberec je teprve na počátku příprav, ale plánuje zorganizovat výstavu všech čestných občanů města. Připravuje také tématický den - 28. říjen 1918 v Liberci. „Ten tu totiž probíhal naprosto jinak než jinde,“ říká mluvčí Liberce Jana Kodýmová.

Podobné, v tomto případě třídenní, oslavy připravuje i Olomouc ve spolupráci s Univerzitou Palackého, posádkou Armády ČR v Olomouci a dalšími organizacemi. Přesný program oslav ale zatím není znám.

Pokud jde o další podporu českého státu, vláda přijala usnesení, ve kterém na oslavy a nejrůznější akce spojené s výročím vyhradila v rozpočtu pro tento a následující rok celkem 410 milionů korun. Ministerstvo kultury by mělo vládě přibližně v polovině listopadu předložit shrnující materiál, který bude kabinet informovat o tom, jak přípravy k výročí postupují.

Ke vzniku samostatného Československa přispěla i bitva u Zborova:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

O Hrad se utkají Zeman s Drahošem. Ten má podporu většiny ostatních kandidátů

Kandidát Jiří Drahoš se v pražském volebním štábu raduje z postupu do druhého...

Do druhého kola prezidentských voleb postoupí Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Dosavadní prezident dostal 38,56 procenta...

Na prezidenta se hnala polonahá žena. Zeman je Putinova děvka, křičela

V místnosti, kam přišel volit prezident Miloš Zeman, se vysvlékla žena, skočila...

V místnosti, kam přišel volit Miloš Zeman, se vysvlékla žena a rozeběhla se k prezidentovi. Na obnažené hrudi měla...



Policie vyšetřuje několikanásobnou vraždu v chatě, kde žili rodiče a tři děti

Policie střeží vchod do zahrádkářské osady, kde se našli tři mrtví.

Policisté vyšetřují vraždu v chatové oblasti u Střížovic na Ústecku. „Na místě byly nalezeny tři oběti,“ uvedl...

Na okraji Prahy havaroval autobus. Tři lidé zemřeli, zraněných jsou desítky

Tragická nehoda autobusu u Horoměřic (12. ledna 2018)

Tři lidé zemřeli při nehodě linkového autobusu a osobního auta u Horoměřic u Prahy, zraněných je přes čtyři desítky,...

Angličtina kandidátů se liší. Nejlepší byl Horáček, vypravěčem dne Hannig

Michal Horáček při debatě osmi prezidentských kandidátů na iDNES.cz. (9. ledna...

Na prezidentské kandidáty čekalo v úterní superdebatě iDNES.cz, MF DNES a Rádia Impuls malé překvapení. V polovině...

Další z rubriky

Policie zkoumá stamilionovou reklamu firem Agrofertu na Čapím hnízdě

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku

Společnosti z holdingu Agrofert si v letech 2009 až 2013 na Čapím hnízdě objednaly reklamu za 300 milionů korun. Jenom...

ZPRÁVY: Klíčníci vyzvedli korunovační klenoty. Češi je uvidí od úterý

České korunovační klenoty: svatováclavská koruna z doby Karla IV., které...

Sledujte Zprávy iDNES.tv. Vydáme se na Pražský Hrad, kde klíčníci odemkli v katedrále sv. Víta Korunovační komnatu,...

VIDEO: Základy domů zase pomalu mizí ve Vranovské přehradě, ukázal dron

Na dně Vranovské přehrady se ukrývají základy opuštěné vesnice Bítov

Velké sucho na Znojemsku loni na podzim odhalilo základy domů zatopené vesnice Bítov, které jsou jinak ukryty na dně...

Najdete na iDNES.cz