Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

100 dnů Obamy: Ekonomické krize se nezalekl

  7:29aktualizováno  7:29
Jestliže někdo vede nejdůležitější zemi světa, převzal moc za největší ekonomické krize od 30. let, řeší dvě války a má za sebou teprve prvních 100 dnů, je jisté, že na hodnocení je to příliš krátká doba. Ale média i politici obestřeli toto číslo jakousi magií. Takže: co nám o sobě napověděl Obama? Podívejme se na něj teď českýma očima.

Obama postupuje poměrně pragmaticky, nesnaží se o revoluci v americké ekonomice. | foto: Reuters

Prezident Barack Obama je v úřadu jen 100 dní, ale za tuto krátkou dobu se mu podařilo jasně formulovat hlavní zásady jeho ekonomické politiky, což se nedá říci o všech prezidentech v posledních desetiletích. Barack Obama evidentně nastoupil do funkce s promyšlenou strategií.

Přitom se stal prezidentem v mimořádně obtížné ekonomické situaci. Ekonomika Spojených států je v recesi, největší banky v zemi jsou na pokraji bankrotu, nezaměstnanost rychle stoupá a Amerika zřejmě přijde nejméně o jednu ze svých tří velkých automobilek.

Této situaci se samozřejmě musely podřídit i plány nového prezidenta. Zastavení ekonomického propadu a stabilizace bank dostaly přednost před vším ostatním. Nicméně ani v této situaci Barack Obama neopustil své dlouhodobé plány, především na reformu zdravotního systému a na úpravy daní.

Stovky miliard

Prakticky hned po nástupu do úřadu prezident přesvědčil senátory, aby podpořili jeho ambiciózní rozpočtový "balík", který by měl do ekonomiky dostat až 780 miliard dolarů. V březnu následoval menší balík, zvyšující již dříve naplánované výdaje o více než 30 miliard dolarů. Tato rozpočtová expanze nemá v americké historii obdoby a ukazuje, jakou důležitost připisuje nová administrativa rychlému zastavení ekonomické krize.

Krize vše změnila

Tady je seznam Obamových priorit:
na 1. místě ekonomika, na 2. místě ekonomika, na 3. ekonomika... Hospodářská krize, největší od 30. let, všechno změnila. Pokud proběhne dobře, bude Obama považován za dobrého prezidenta.

Zahraniční politika se zásadně proměnila, byť do značné míry spíš stylem, protože americké zájmy jsou stejné. Irák byl odsunut, na prvním místě je Afghánistán a obnovení dobrého jména Ameriky ve světě.

Domácí politika se odvíjí od krize. Obama chce například řešit problematiku zdravotního pojištění. Jinak se musí snažit vybalancovat přehnaná očekávání svých voličů, nedůvěru republikánů. Jedním z hlavních počátečních cílů je překonat polarizaci země.

Prezident Obama však plánuje i další výdaje a nejde o maličkosti: v únoru ohlásil ministr financí plán na poskytnutí 275 miliard dolarů na refinancování hypoték a podporu rodin, které hypotéku nemohou splatit. A začátkem března oznámil prezident Obama, že během 10 let plánuje utratit 650 miliard dolarů na rozšíření zdravotní péče i na doposud nepojištěné Američany.

Není divu, že z těch stovek miliard se zatočila hlava nejen republikánské opozici, ale i investorům. Za první dva měsíce vlády prezidenta Obamy ztratil index burzy v New Yorku 28 procent. Situace se začala měnit k lepšímu až v dubnu. V té době se začaly projevovat efekty druhé hlavní vládní iniciativy – podpory bank. Nová vláda pokračovala v programu Bushova ministra financí Paulsona a pumpovala stovky miliard do amerických bank. Část použila na posílení kapitálu, část na výkup špatných úvěrů. V dubnu, kdy banky hlásí čtvrtletní výsledky, se ukázalo, že jejich situace je lepší, než většina investorů očekávala, a cena jejich akcií začala zase růst. Banky se dokonce začaly cítit natolik silné, že sedm menších již vrátilo prostředky, které dostaly od vlády před půl rokem, a chystají se na to i obři, jako jsou Goldman Sachs či JP Morgan Chase.

Program vlády na podporu bank však jen tak neskončí. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že někde v americkém finančním sektoru stále čeká více než jeden bilion dolarů špatných úvěrů, kterých se banky budou muset nějak zbavit. Buď je od nich koupí vláda (ta však na to teď nemá peníze), nebo je banky budou postupně odepisovat, což jim bude trvat řadu let. Obama a jeho ministr financí Geithner se tedy budou muset rozhodnout. Buď dokončí očistu bank, nasypou do nich další stovky miliard a stanou se jejich největšími akcionáři s příslušnými právy, nebo bankám již pomáhat nebudou, ale pak je musí nechat podnikat a nemohou jim nařizovat, koho zaměstnávat a jak zaměstnancům platit.

Méně bývá někdy více

Agenda prezidenta Spojených států je však mnohem obsáhlejší a stejně důležité jako domácí kroky jsou i opatření s mezinárodním dosahem. Prezident Obama je mnohem aktivnější na mezinárodním ekonomickém poli, než byl jeho předchůdce. V dubnu hrála Amerika důležitou roli na schůzce G20 v Londýně. Baracku Obamovi se sice nepodařilo přemluvit Evropany k dalšímu zvyšování vládních výdajů, ale pomohl najít kompromis mezi Evropou a Čínou ohledně kritiky daňových rájů.

Možná i díky tomuto kompromisu se americká vláda rozhodla neoznačit Čínu za zemi manipulující svým devizovým kurzem, což sice vypadá jako technické rozhodnutí, ale má politické důsledky. Barack Obama ve své kampani Čínu z manipulace obviňoval, a pokud by vláda Čínu tak označila, umožnila by americkým firmám žalovat čínské firmy a bránit jejich vývozům do USA. Svět by se tak mohl dostat na okraj obchodní války obrovského rozsahu.

Barack Obama obdobně nesplnil další ze svých předvolebních slibů, otevření dohody severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA). To sliboval v létě 2008, když byl pod tlakem kampaně dnešní ministryně zahraničí Clintonové, a naklonil si tak důležité zástupce odborových svazů. Stejně jako v případě Číny ohrožoval i tento slib zahraniční obchod a tedy i prosperitu USA. Ekonomům se tedy ulevilo, že prezident Obama již netrvá na slibech kandidáta Obamy. Jak se k tomuto rozhodnutí postaví voliči, je ovšem jiná věc.

Prezident Obama musí udělat ještě jedno rozhodnutí, na které čekají odborářské svazy velmi netrpělivě. Ty navrhují, aby se výrazně usnadnilo organizování odborů v amerických firmách (dnes je potřeba tajné hlasování zaměstnanců, zda si odbory přejí). Odboráři to považují za diskriminaci a požadují od prezidenta podporu v uvolnění tohoto požadavku. Barack Obama se zatím nevyjádřil, jak s návrhem zákona naloží, ale rozhodnutí nemůže odkládat příliš dlouho.

Jaký tedy bude prezident Obama? Zatím se zdá, že se nezalekl ekonomické krize a snaží se ji využít k prosazení některých svých dlouhodobých plánů. Zároveň však prezident Obama postupuje poměrně pragmaticky a nesnaží se o revoluci v americké ekonomice, spíše o její "poevropštění“. Avšak na to, zda se mu to povede, musíme počkat déle než jen 100 dní.

Autor:


ZPRÁVY: Radek Vondráček z ANO je novým šéfem Sněmovny



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...



Najdete na iDNES.cz