Úsloví kamaráda: „Alkohol mnohé národy zničil, mně však mnohokrát pomohl.“

..

Moc se mi líbí tento názor: Každý, kdo pije alkohol, se jednou nutně musí stát alkoholikem, jenže někdo to zmákne za rok a jiný by k tomu potřeboval 200 let. Je to otázka genetiky a míry pití.

Jako alkoholik vím, že se napít můžu....ale v tom okamžiku vypiju všechen alkohol, co teče. A můžu si stokrát říkat, že to dělat nemám. Takže za mě - abstinence. A nebo si prostě jeden den v roce říct, že se opiju....a pak zase rok pít nebudu. Kontrolované pití nefunguje - pokud o tom někdo pochybuje, nikdy nebyl závislý na alkoholu.

Ke kontrolovanému pití je nutná silná vůle a tu alkoholik už ze své podstaty prostě nemá.

Opravářku hlav, která tvrdí, že alkohol je v každém případě i množství škodlivý, nelze považovat za odbornici. Pokud někoho zajímá zdůvodnění, podám, ale čtení jsem utnul na tomto bodě a tzv. odbornici bych raději viděl u pokladny.

Když neumíš chlastat,najmi si trenérku... no to bych se z toho picnul.

"Alkohol není prospěšný v žádných dávkách."

"Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství"

Při závislosti jen doživotní abstinence. Není-li dodržena je tam zpět. Tak dopadlo 100% procent všech těchto pokusů o jedné skleničce.

Otázkou je v podstatě jen to, čemu se říká závislost.

Pár piv na večer na lepší spaní nebo pár panáků s návštěvou je povinnost :D

Dobrý job. Buď přestaneš pít, protože chceš, jinak si za to můžeš sám. Jestli si někdo myslí, že mu k tomu pomůžou psychologický kecy.

Alkohol totiž buď člověk ovládá nebo je to nemoc. Já nic mezi tím nevidím. Jen kecy.

Prečo kontrolované pitie, ked život bez alkoholu je krajší v každom smere. Alkohol je predsa čistiaci prostriedok pre domácnosť ...

Chtěl jsem vystřízlivět, ale po tomto blábolu si dám asi pivko...